Plastelínové housenky z Finska oslavily celosvětový vědecký úspěch

Už víme, co a kde ohrožuje housenky - Foto: Fotobanka Pixabay

Už víme, co a kde ohrožuje housenkyFoto: Fotobanka Pixabay

Na čtyři desítky vědců ve 22 zemích se zapojily do celosvětového ekologického pokusu. Vědci na stromy lepili desítky umělých housenek a potom zjišťovali, kolik a jací predátoři na ně útočí. Studie zveřejněná v prestižním časopise Science předkládá nové poznatky o vzájemných vazbách mezi živočišnými druhy od arktického kruhu až po jižní Austrálii.

„Plastelínové housenky z klasické modelíny jsme lepili na větvičky nebo listy stromů kapičkou sekundového lepidla,“ popsala v Magazínu Leonardo účastnice studie Kateřina Sam, vedoucí Laboratoře multitrofických interakcí z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky. 

Na čtvercích o 20 metrech čtverečních postupně badatelé nalepili až 100 housenek, které chodili kontrolovat po 24, 48 a 96 hodinách. „Každou jednotlivou housenku bylo nutné zkontrolovat, jestli nemá na sobě známky napadení od predátorů.“ 

Napadené umělé housenky pak vědci sebrali a odnesli do laboratoře, kde je dále zkoumali. 

„Tento monitoring probíhal téměř dva roky. V začátku pokusu jsem pracovala v Čechách, pak jsem cestovala do subtropické Austrálie a potom na Papuu Novou Guineu,“ popsala entomoložka. 

Jak vědci shrnuli výsledky svého úsilí? „Zjistili jsme, že kolem rovníku má obyčejný hmyz asi osminásobně větší šanci být něčím sežrán než v oblastech směrem k severnímu pólu. Tato šance se zvyšovala i směrem k nížinám, a naopak housenky lépe přežívaly ve vyšších nadmořských výškách a na hranicích lesa.“

Četnost útoků se zásadně lišila podle lokality. „Zjednodušeně řečeno jsem se v Čechách nudila, ale v tropech jsem měla spoustu práce. Na Papui jsme měli až 60 % housenek něčím napadených, v Brisbane to bylo 30 housenek ze sta a v Čechách maximálně 10 housenek ze sta vystavených.“ 

„Také jsme pozorovali rozdíly v tom, kteří predátoři housenky napadali: v tropech to byl většinou dravý hmyz, v Čechách až polovinu útoků způsobili ptáci.“ 

Použitelnost výsledků této studie je zejména v lesnictví. „Daly by se použít k odhadům toho, jak by se vyvíjely populace škodlivého hmyzu ve chvíli, kdy by zmizeli predátoři nebo se oslabila jejich populace.“ 

„Unikátnost pokusu byla v jeho jednoduchosti, jednotnosti a celosvětovém záběru. Časopis Science po výzkumu doslova skočil i proto, že to byl výzkum velmi levný, a ukázal, že dobré výsledky se dají získat i velmi jednoduše a za málo peněz,“ shrnula Kateřina Sam. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Se Sergejem Krikaljovem o prvenstvích v kosmu a Vánocích na vesmírné stanici

Legendární ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil ve vesmíru v součtu více než dva roky a dva měsíce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace