Program Vesmír pro lidstvo posiluje českou účast na evropských kosmických projektech

Družice Solar Orbiter je jen jedním z projektů Evropské kosmické agentury, na níž se podílejí Češi - Foto:  ESA

Družice Solar Orbiter je jen jedním z projektů Evropské kosmické agentury, na níž se podílejí ČešiFoto:  ESA

Akademie věd České republiky schválila nový program Vesmír pro lidstvo. V jeho rámci se vědci budou mimo jiné podílet na realizaci několika kosmických sond Evropské kosmické agentury (ESA). Více o programu prozradil v Magazínu Leonardo Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

„Nám se podařilo zařadit program Vesmír pro lidstvo do velkého programu, který nese název Strategie Akademie věd pro 21. století, tedy Strategie AV21.“ 

Ten si vytyčuje za cíl špičkový výzkum ve veřejném zájmu. „Tedy něco víc, než je základní úkol AV ČR, kterým je základní výzkum.“ 

„Máme celkem pět témat. Jedním z nich je evropská vesmírná mise ke Slunci. Jde o velkou sondu Evropské kosmické agentury, která má být v roce 2020 vypuštěna a poletí do blízkosti Slunce.“ 

Další program nese název Mars a Jupiter - Evropské vesmírné cíle pro 21. století. „Tam se podílíme na sondách které poletí k oběma planetám, kde budou sledovat jejich planetární měsíce.“ 

„Jedno z témat je také poznání vzdáleného vesmíru, tedy výzkum velmi vzdálených oblastí jako jsou černé díry nebo rentgenové zdroje ve vesmíru. K tomuto účelu plánuje ESA postavit velkou družici Athena, což je obrovský rentgenový teleskop, který bude vypouštěn do kosmu v příštím desetiletí.“

Akademie věd má ale ještě řadu dalších programů, ujistil Heinzel. Podíl českých vědců je například i na technologiích, které jsou pro výzkum kosmu užívány. 

„Příkladem je tzv. koronograf, který bude na sondě Solar Orbiter, která poletí právě do blízkosti Slunce. Česká republika pod vedením Astronomického ústavu se podílela na vývoji a výrobě speciální a vysoce kvalitní optiky pro pozorování v ultrafialové oblasti.“ 

Kromě úzké české spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou se už deset let čeští vědci podílí na projektech Evropské jižní observatoře (ESO). „Jde o sdružení evropských států, které provozuje síť velkých teleskopů na jižní polokouli v Chile.“ 

„Tam jsou obrovské dalekohledy, které Česká republika také může používat. Právě tam se začal budovat zatím největší světový dalekohled, který bude mít průměr 39 metrů. Pro srovnání, v Ondřejově máme dvoumetrový dalekohled.“ 

Při hodnocení vědeckých úspěchů uplynulého roku zmínil astronom také zásadní a přelomový objev. Ten sice učinili američtí vědci, ale změní pohled na vesmír pro všechny vědce světa. 

„Jde o udělení Nobelovy ceny trojici amerických vědců za objev gravitačních vln, což se podařilo prakticky po 100 letech, kdy je Albert Einstein předpověděl,“ uzavřel Petr Heinzel. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Co se kost v mládí nenaučí, ke stáru nedožene

Dlouhé sezení ve škole a odpoledne strávená doma s tabletem v ruce jsou zaručeným receptem nejen na...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace