Prostorová orientace u myší jako zbraň v boji proti Alzheimerově chorobě?

U laboratorní myši stejné molekuly přenašejí signály od jedné nervové buňky ke druhé jako u člověka, říká Aleš Stuchlík - Foto:  Carleton College

U laboratorní myši stejné molekuly přenašejí signály od jedné nervové buňky ke druhé jako u člověka, říká Aleš StuchlíkFoto:  Carleton College

Nejen lidé, ale i zvířata mají v mozku jakousi GPS nebo prostorovou orientaci. Jak funguje? A mohou poznatky o ní pomoci třeba pacientům s Alzheimerovou chorobu nebo schizofrenií?

„Prostorová orientace je společná jak lidem, tak zvířatům,“ uvedl v Magazínu Leonardo neurofyziolog Aleš Stuchlík, vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky. 

Všichni živočichové, kteří se pohybují, potřebují tuto schopnost. Zvláště u savců je prostorová orientace dobře propracována, dodal vědec. 

Hlodavci, protože jsou geneticky poměrně blízko člověku, jsou proto používáni jako rozšířené biomodely. „Například u laboratorní myši stejné molekuly přenašejí signály od jedné nervové buňky ke druhé jako u člověka.“ 

Co tedy neurofyziologie na hlodavcích zkoumá, a jak poznatky aplikuje v oblasti lidského mozku? 

„Zabýváme se především strukturou mozku, která se nazývá hippocampus. U laboratorních hlodavců zabírá poměrně velkou část mozku, u člověka je menší. Je právě zcela zásadní pro prostorovou orientaci,“ vysvětlil Stuchlík. 

Čtěte také: Zahrajte si videohru a pomozte tak vědcům ve výzkumu demence

Například u Alzheimerovy nemoci je jedním z klíčových příznaků porušení orientace a schopnosti se navigovat, například v supermarketu. 

„V motolské nemocnici máme arénu založenou právě na principu prostorových úloh, kde testujeme pacienty a lidské dobrovolníky. Snažíme se dát do souvislosti to, jak funguje jejich hippocampus s tím, jak se navigují.“ 

Výzkum neurofyziologů se do praxe přenáší ve dvou rovinách. „Snažíme se podílet na vývoji nových léčiv, které by mohly pomoci v některých neurodegenerativních onemocněních. Tyto látky se ukazují jako nadějné,“ popsal vědec. 

„Také se snažíme v naší aréně testovat lidské dobrovolníky a pacienty,“ doplnil. 

Právě testovací aréna je formou časného screeningu, tedy diagnostiky neurodegenerativních a kognitivních poruch. 

„Když tento typ nemoci podchytíte záhy, tak významným způsobem vylepšíte možnosti léčby. Ta funguje sice jen částečně, ale když se to ví včas, tak jsme schopni pacientům lépe pomoci,“ shrnul Aleš Stuchlík. 

Autor:  Terezie Jirásková, Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace