Snažíme se maximálně ctít autenticitu díla, říká restaurátor náhrobku Arnošta z Pardubic

Náhrobek Arnošta z Pardubic v polském Kladsku prošel rukama českých restaurátorů - Foto:  Univerzita Pardubice

Náhrobek Arnošta z Pardubic v polském Kladsku prošel rukama českých restaurátorůFoto:  Univerzita Pardubice

Na konci října byl slavnostně odhalen zrestaurovaný unikátní gotický náhrobek a tumba Arnošta z Pardubic, které se nacházejí ve Farním kostele Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Obnovu tohoto unikátního díla gotického sochařství prováděli restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, kterým trval tento náročný úkol dva roky.

„Náhrobek se nacházel ve velmi špatném stavu, protože byl historicky několikrát poškozen,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí ateliéru restaurování a konzervace kamene Jakub Ďoubal. 

Při historickém stěhování byla také tumba zkrácena o 40 cm a fragmenty figurální výzdoby byly poskládány volně na náhrobku, takže došlo ke ztrátě části z nich. „Stav byl velmi neutěšený, což u tak mimořádného díla bylo s podivem.“ 

„V tomto případě bylo zajímavé, že nikdy neproběhl seriózní restaurátorský zásah. To je v podstatě dobře, protože kromě přirozených vlivů se často musíme i vypořádat s předchozími ne vždy prospěšnými zásahy.“ 

Restaurátoři měli historické popisy ze 17. století, zvláště velmi kvalitní grafický záznam. „Ten už ale zaznamenal poškození v rozsahu, které máme dnes.“ 

Jak se změnily postupy moderního restaurování? „Snažíme se maximálně poznat příčiny poškození, poznat materiály a zvážit vztah nových materiálů k originálu.“ 

„Dříve bylo hlavním cílem restaurátorského zásahu jen pozvednutí vizuální podoby nebo i zpevnění materiálu, ale mnohokrát se ukázalo, že tehdy vhodné materiály se dnes jeví jako méně vhodné.“ 

Lidé chtějí vidět pravou gotiku, ne jak jsem šikovný já nebo moji studenti 

Restaurátoři ani nevyužili původní, historické technologické postupy. „Ty se používají v případě rekonstrukce, ale pokud se bavíme o restaurování, tak hlavním cílem by mělo být zajištění autentické hmoty originálu.“ 

„Poslední dobou se zlepšuje pravidelná péče o památky. Lidé mají představu, že se něco opraví, a 40 let se s tím nemusí nic moc dělat, ale tak to rozhodně není. Je třeba pravidelný monitoring a péče. Funguje zde spíše obezřetnost, takže se volí zastřešení památek a jejich ochrana před degradačními procesy.“

I v moderním restaurátorství se uplatňují nanotechnologie. „Díky nim jsme schopni získat daleko lepší vlastnosti materiálů. Velký boom je teď v oblasti čištění a prevence proti znečišťování, ani tady ale nevíme, co tyto technologie do budoucna udělají. Používané je i čištění pomocí laseru.“ 

A jak se vypořádali restaurátoři s chybějícími kusy náhrobku a tumby? „Konkrétně v tomto případě nemáme ani podklady pro doplnění, tudíž bychom nějak posouvali vnímání díla. A pro historiky i veřejnost je velmi zajímavé vidět gotiku, ale až tak by je nezajímalo, jak moc je šikovný Jakub Ďoubal nebo jeho studenti.“ 

„Jsou objekty, kde je doplnění restaurovaného díla nezbytné, ale v případě takovýchto památek, kde je hlavní akcent na autentickou podobu, se k doplňování nepřistupuje. Dílčí vyplnění dutin se dělá, ale estetický vklad je záměrně neutrální, aby byla akcentována dochovaná autentická hmota,“ shrnul Jakub Ďoubal. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace