Snažíme se vytvořit chladnomilnou biotechnologii, popisuje výzkum polárních botaniků Josef Elster

Josef Elster, botanik a polární ekolog - Foto:  © International Polar Foundation / René Robert

Josef Elster, botanik a polární ekologFoto:  © International Polar Foundation / René Robert

Čím jsou pro vědu zajímavé řasy a sinice žijící za polárním kruhem? Více o nich řekl v Magazínu Leonardo botanik Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a pracovník Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

„Sinice i řasy jsou nejjednodušší organismy na naší planetě, které vznikaly už před 3,5 miliardami let,“ uvedl vědec. „Protože tu žijí dlouhou dobu a adaptovaly se na všechny změny, kterými naše planeta prošla, tak přinášejí mnoho informací.“ 

Za pomoci studia těchto jednoduchých organismů se člověk dozvídá mnoho důležitého o evoluci života na Zemi. „Navíc jsou v polárních oblastech sinice a řasy často jedinými producenty organické hmoty, a jsou tak často zakladatelé potravních řetězců.“ 

Tyto původní biologické druhy mají vlastnosti, které jim umožňují, aby v polárních oblastech přežily. „A ty jsou velmi zajímavé, protože je s nimi spojena produkce celé řady velmi zajímavých látek, které by mohly být využity i člověkem,“ vysvětlil Elster. 

„V Arktidě je velké množství nerostných surovin, budou se zde budovat lidská sídla a těžit suroviny. Měli bychom tedy vytvářet technologie, které umožní, aby lidé v této oblasti mohli žít, a to i po skončení těžby. Tedy čištění odpadní vody a produkce specifických látek, aby se lidská sídla mohla rozšířit i do těchto oblastí.“

„V současné době se proto zabýváme izolací nejen těchto látek, ale také organismů, které je produkují...V naší arktické laboratoři jsme přímo vytvořili podmínky, abychom nasbíraný materiál z terénu mohli transportovat do českých laboratoří, nebo přímo izolovali DNA už tam, a to vyváželi k nám na další zpracování.“ 

Tyto arktické organismy vozí naši vědci do Česka, kde je pěstují a dlouhodobě skladují ve sbírkách. „Potom je testujeme, jestli produkují nějakou látku, která by byla člověku prospěšná.“ 

„Snažíme se vytvořit tzv. chladnomilnou biotechnologii, tedy pěstovat tyto organismy a zjišťovat, jaké látky produkují jako obranu proti specifickým přírodním podmínkám, a jak by bylo možné tyto látky pro člověka využít.“ 

Využití výsledků tohoto výzkumu je mnoho. „Geny, které brání buňku před poškozením mrazem, by mohly pomáhat v zemědělství na celém světě,“ upozornil botanik. 

„Právě připravujeme projekt, který je připraven právě pro tento směr bádání: Chceme vytvořit i v České republice biotechnologii, která by byla zaměřená a organismy v nízkých teplotách,“ popsal budoucí využití výsledků polárního výzkumu Josef Elster. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jsou legendární stradivárky výjimečné?

Stojí desítky milionů korun a na světě jich zbylo jen pár stovek kusů. Stradivárky, legendární housle...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Největší optický dalekohled na světě a jemenské mumie v ohrožení

Aktivní sopka Bogoslof na Aleutách, příčiny havárie modulu Schiaparelli na Marsu a první testovací let...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace