Srdeční arytmie? Věda pokročila, ale stále je co řešit, říká přední český arytmolog

Rentgenový snímek hrudníku s implantovaným kardiostimulátorem - Foto:  Sunzi99, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Rentgenový snímek hrudníku s implantovaným kardiostimulátoremFoto:  Sunzi99, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Nepravidelné nebo zrychlené bušení srdce, zadýchávání se, únava. I tak se mohou projevit poruchy srdečního rytmu. Jak si s nimi poradí dnešní medicína? Dá se jim předcházet? Hostem Magazínu Leonardo byl přední český arytmolog Pavel Osmančík.

„Srdce je sval, který pumpuje krev do krevního oběhu. Aby orgán fungoval, musí fungovat komplexně, tedy musí být v pořádku nejen sval a chlopně, ale musí být i adekvátně řízen.“ 

Impulsy, které řídí činnost srdce vznikají v něm v samotném. „Arytmie se týkají řízení srdeční činnosti. Zjednodušeně je dělíme na dvě skupiny: bradyarytmie, tedy ty do pomala a tachyarytmie, tedy do rychla.“ 

„U bradyarytmie impuls nevznikne a srdce na chvíli stojí. Sval může být sebelepší, ale nedostane rozkaz a nestáhne se. U tachyarytmií zase impulsů vzniká moc, takže práce srdce jako svalu není uspořádaná,“ objasnil lékař. 

„Představme osmiveslici s kormidelníkem. Svalnatí chlapi jsou svalové buňky, kormidelník vydává rozkazy, tedy elektrické impulsy. Kormidelník může ztichnout na deset vteřin a loď se zastaví, to jsou bradyarytmie. Na druhou stranu se může stát, že kormidelník není jeden, ale je jich více, a začnou se přeřvávat. Každý veslař poslouchá někoho jiného, takže ve finále loď stejně tak stojí.“

Arytmie můžeme sami na sobě poznat. „Čím mladší člověk, tím větší je šance, že arytmii bude vnímat. Rychlé arytmie se většinou projeví bušením srdce v klidu, někteří lidé cítí, že se jim snížila výkonnost. U arytmií do pomala jde zase o několikavteřinové vynechávky, které se projeví omdlením, ztrátou vědomí nebo pocitem, že ztráta vědomí může přijít.“ 

Přesné statistiky o počtech lidí trpících arytmií lékaři nemají. „Nejčastější typ síňové arytmie fibrilace síní se odhaduje na 1 až 2 % v populaci. Z pohledu zákroků se u nás ročně implantuje kolem 9 tisíc kardiostimulátorů, které jsou pouze a jen na bradyarytmie a provede se přes 6 tisíc ablací, které řeší rychlé arytmie.“ 

Léky existují jen pro poruchy s tachyarytmiemi. „Jejich účinnost je velice limitovaná. Ukázalo se, že některé léky mohu některé arytmie léčit, ale u stejného pacienta mohou mnohem horší arytmie naindukovat, včetně těch vedoucích k náhlé smrti. Úspěšnost, že by člověk byl vyléčený pouze lékem, je relativně nízká.“ 

Lze srdeční arytmii předejít? „U nejčastější arytmie, fibrilace síní hraje životní styl velkou roli. Častěji vidíme arytmii u obézních lidí. Jedna australská studie zjistila, že úbytek nad 10 % tělesné hmotnosti zvýšil šestinásobně možnost, že se lidé arytmie úplně zbaví. Ale třeba vytrvalostní atleti, maratonci a podobní mají fibrilaci síní o něco častěji než lidé, kteří sportují středně. Takže zlatý střed zde rozhodně platí.“

„Pokud má být arytmie trvale odstraněna, tak většinou je třeba provést zákrok zvaný katetrizační ablace. Náročnost tohoto zákroku závisí na tom, ve kterém oddíle srdce se lékaři pohybují a jaká je podstata arytmie.“ 

Přesto jsou onemocnění, u kterých jednoduchá ablace člověka zbaví arytmie. „Je poté zcela zdravý, bez léků a jakéhokoliv omezení. Jsou ale také pacienti s perzistující fibrilací síní, která není jednoduchá na odstranění jedním zákrokem a úspěšnost je významně nižší.“ 

„Pořád je co k řešení. Jsou arytmie, se kterými si umíme poradit velice dobře. Úspěšnost léčení katetrizační ablací se pohybuje nad 90 %. Pak jsou arytmie, které představují stále problém: fibrilace síní a komorová arytmie, kde zatím není spokojenost s léčením, takže se stále vyvíjejí nové postupy,“ shrnul Pavel Osmančík. 

Autor:  Andrea Skalická  (anř)
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace