V boji proti invazním druhům pomůže nový systém hodnocení nebezpečnosti

Křídlatka japonská je největší invazní hrozbou v Čechách - Foto:  Pixeltoo, Wikimedia Commons

Křídlatka japonská je největší invazní hrozbou v ČecháchFoto:  Pixeltoo, Wikimedia Commons

Mezinárodní vědecký tým vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečená mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost. K čemu takový systém potřebujeme a co nám říká?

„Invazní druhy jsou ty, které se šíří, okupují nebo invadují do přirozených nebo polopřirozených společenstev, ale také druhy, které mají nějaký negativní dopad na člověka, společnost nebo biodiverzitu,“ uvedl v Magazínu Leonardo člen zmíněného týmu Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR. 

Příkladem invazivního druhu u nás může netykavka žláznatá, která roste například podél břehů českých řek. Ta byla v Česku k vidění před rokem 1900, ale invazní povahu začala mít po 2. světové válce. 

Když chce člověk bojovat proti nepůvodním druhům, je nutné je nejdříve seřadit: od těch, které škodí nejvíce, až po ty, které nejméně. „Protože máte omezený objem prostředků a lidských sil,“ vysvětlil vědec. 

Nebezpečí invazních druhů spočívá tom, že vytlačují původní druhy. „Třeba tím, že s nimi konkurují o zdroje, ubírají potravu nebo se s nimi také kříží. Například původní pstruh potoční se kříží s pstruhem duhovým, který je ze severní Ameriky, stejné je to s jelenem evropským a jelenem sikou.“

„Například v případě nějakého druhu komára můžete sice vyčíslit náklady na práškování, ale to nezahrnuje to, že si lidé kvůli komárům večer nevyjdou ven. Podobné změny nový systém také zohledňuje, protože je založen na změně chování jednotlivých prvků systému.“ 

Co tedy říká žebříček nebezpečnosti invazích druhů o českém prostředí? „Z hlediska ochrany biodiverzity jsou pro Českou republiku asi nejhorší křídlatky, které vypadají jako bambus a rostou podél silnic nebo řek.“ 

„Dále je v žebříčku bolševník, ale i další oddenkaté rostliny, a také třeba ambrosie jako značný producent alergenního pylu, což je příklad socioekonomického dopadu.“ 

Má smysl se bránit invazním druhům? 

Proč je vůbec dobré se těmto invazím bránit a využívat podobné systémy? „Nejde o přirozený proces, upozornil expert. 

Sice krásný, ale u nás nepůvodní pstruh duhový - Foto:  Rybářské sdružení Vysočina

Sice krásný, ale u nás nepůvodní pstruh duhovýFoto:  Rybářské sdružení Vysočina

„Častěji cestujeme, častěji si něco vozíme, také se zkracují doby transportu. Kdysi trvalo několik měsíců než jste se dostal z Ameriky do Evropy, a ten druh cestu nejspíš nepřežil. Dnes sednete do letadla, a ten komár v Americe nasedne s vámi a v Evropě vylétne.“ 

Dalším důvodem je fakt, že tyto rostlinné a živočišné druhy vznikaly v koevoluci s nepřáteli, kteří blokovali jejich šíření. „Zavlečené druhy ale tyto nepřátele postrádají, a toho můžou potom využít.“ 

„Proto myslím, že má smysl tlačit třeba na zahrádkáře a myslivce, aby se snažili nevypouštět nové druhy, ale hlídali si co pěstují a chovají,“ shrnul Jan Pergl. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Se Sergejem Krikaljovem o prvenstvích v kosmu a Vánocích na vesmírné stanici

Legendární ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil ve vesmíru v součtu více než dva roky a dva měsíce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace