V Česku už úplně tmavou oblohu nenajdete nikde, tvrdí astronom

Noční města jsou hlavním zdrojem světelného smogu - Foto: Pavel Suchan

Noční města jsou hlavním zdrojem světelného smoguFoto: Pavel Suchan

Takzvané světelné znečištění trápí nejen astronomy. Mohou za něj třeba bilboardy, obchodní centra nebo logistické areály. Více o tom, jak nás světelné znečištění zasahuje a jak lze proti němu bojovat, řekl v Magazínu Leonardo astronom Michal Bareš.

„Tmy ubývá, a zažít opravdovou noc, aniž by nás rušilo nějaké světlo, je opravdu velice těžké... Pokud bychom hledali místo, kde je obloha úplně tmavá, tak takové místo dnes v České republice bohužel není.“ 

Ukazuje se, že světelné znečištění netrápí jen astronomy, pro které je životně kritické, ale má vliv na mnoho dalších věcí, například na lidské zdraví i živou přírodu. 

„Když například vedle okna naší ložnice stojí lampa veřejného osvětlení a je špatně namířená, pak svítí přímo do okna ložnice, což má dopad na to, jak kvalitní je náš spánek a tak na kvalitu našeho života.“ 

Tím, že jsme začali v noci svítit, narušili jsme vzhled nočního prostředí. „Veškeří živočichové se po miliardy let vyvíjeli v prostředí, kde se střídalo světlo a tma. Lidé používáním umělého osvětlení narušili veškeré vzorce chování, které si živočichové osvojili,“ připomněl Bareš. 

„Světlo se šíří atmosférou na velké vzdálenosti. Světlo, které vysvítíme třeba v Praze, se může šířit až do vzdálenosti více než 100 km, takže je i z této vzdálenosti vidět jakousi oranžovou světelnou čepici od Prahy nebo jiných měst.“

„To se týká se to například hmyzu, hmyzožravců jako jsou netopýři, má to ale i vliv na ptáky. Tyto vlivy dále působí na celý ekosystém.“ 

Světlo se nejen šíří na velké vzdálenosti, ale i malé lokální osvětlení na venkově je často ve špatném stavu. „Nesvítí jen tam, kam má, ale často do volné krajiny a na oblohu,“ vysvětlil astronom. 

Legislativa ke světelnému znečištění stále chybí 

Podle něj není světelné znečištění není něco, čeho bychom se mohli úplně zbavit. „Dnešní společnost osvětlení potřebuje, to je bezesporu. I kdybychom svítili sebelépe, stejně určité množství světelného znečištění budeme produkovat.“ 

„Cílem naší iniciativy je, abychom svítili správně a světelné znečištění pokud možno minimalizovali. I v Praze můžeme svítit tak, abychom nesvítili tam, kde nemáme a nesvítili zbytečně na oblohu.“ 

V České republice bohužel není legislativa, které by se tímto problém zabývala. „Je to asi 15 let, kdy byl pokus vtělit do zákona možnost regulovat světelné znečištění, ale nikdy to nedospělo do stádia, aby se to dostalo do praxe.“ 

„V současné době není žádná použitelná možnost, jak nesprávné nebo neohleduplné svícení regulovat. V principu jediná šance jak se bránit, když nás obtěžuje světlo, je přes Občanský zákoník a obecná ustanovení o obtěžování,“ doporučil vědec. 

Satelitní snímek Evropy v noci - Foto:  NASA

Satelitní snímek Evropy v nociFoto:  NASA

Ten zmínil projekt, který má pomoci problém světelného znečištění veřejnosti ještě více přiblížit. „S kolegy jsme pátrali ve snímcích z družic po místu, kde je vliv okolních měst co nejmenší a kde je noční prostředí co nejlépe zachované, obloha tmavá a dají se dobře pozorovat hvězdy.“ 

„Několik těchto míst jsme nalezli v okolí městečka Manětín na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Tam jsme ve spolupráci s místními obcemi a občanskými sdruženími v roce 2014 vyhlásili tzv. Manětínskou oblast tmavé oblohy, která je zaměřena nato, aby šířila mezi veřejností osvětu ohledně světelného znečištění.“ 

Návštěvník, který do této oblasti přijede, si může vychutnat krásnou hvězdnou noční oblohu bez toho, aniž by ho rušilo větší množství světla. 

„V Česku jsou sice místa, kde je obloha v rámci republiky úplně nejtmavší, a přesto tam žádná oblast tmavé oblohy není, například Národní park Šumava. Pro založení oblasti tmavé oblohy je nutná podpora místních obyvatel a obcí. Tu jsme nalezli právě na Manětínsku, ale i v dalších dvou oblastech, které jsou v Jizerkách a v Beskydech,“ pozval zájemce o skutečnou tmu Michal Bareš. 


 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a smrt na střeše

8. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 26. srpna...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace