V kresbě se dostáváme nejblíž k umělci, tvrdí kunsthistorik Zlatohlávek

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, dobová kresba ze 17. století - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, dobová kresba ze 17. stoletíFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Čím je zajímavá umělecká kresba? Hostem Magazínu Leonardo byl historik umění, vysokoškolský pedagog a bývalý ředitel Národní galerie v Praze Martin Zlatohlávek, který se specializuje na malbu starých mistrů 15. až 18. století.

„V kresbě jsme nejblíž samotnému umělci,“ tvrdí kunsthistorik. „Na kresbách stopujeme autentický způsob tvorby, protože kresba zachycuje jednotlivé stupně přípravy díla.“ 

Autor kresby si načrtl celou kompozici, a tím realizoval, co měl v mysli. „A když se mu vyhotovená myšlenka líbila, pokračoval dál, a zase v kresbě studoval jednotlivé části obrazu. Jde tedy o autentický záznam umělecké práce a tvorby starých mistrů.“ 

I když takové kresby sloužily jen jako črty k většímu dílu, jsou samozřejmě považovány za umělecká díla, a to už od 16. století. 

„Proto také sběratelství kresby začíná v 16. století, kdy myšlenky o ideji a kresbě vznikaly. Máme ale samozřejmě také finální kresby, autentické neboli autonomní kresby, které jsou konečným dílem,“ upozornil Zlatohlávek. 

„Už v 16. století se dokonce domnívali, že právě první kresba, kterou si umělce načrtne, je nejblíže ideji, která vyváří dílo. To, co vzniká později, je už zaneseno lidskostí. Nakonec i na obraze, který vznikal na základě takových studií, pak pracovali pomocníci, učni a další, a tím jaksi devalvovali tu první, geniální umělcovu myšlenku.“

Existuje dnes možnost, že by se v České republice objevil nějaký originál, po kterém se dávno pátrá nebo o kterém se neví? „Určitě lze objevit významná umělecká díla, celá řada děl se také hledá.“ 

„Zvláště 20. století bylo velmi dramatické pro sběratelství, ať soukromé nebo veřejné. Byly války, různé genocidy, posunovalo se se soukromým majetkem, a v rámci toho se celá řada děl prostě ztratila.“ 

Proto se také občas nalezne třeba na půdách nějaký hledaný nebo neznámý obraz. „Občas se to stává, ale stále jsou v České republice určité fondy, které dodnes nejsou dostatečně poznány a prostudovány.“ 

„Jsou to především různé knihovny a zapomenuté depozitáře. Teprve oko znalce nebo toho, kdo něco hledá, může najednou zjistit, že našel něco, co bylo kdysi ztraceno, tady to stojí, jen se na to práší, a ejhle, objevili jsme to,“ popsal budoucí objevy vzácných děl Martin Zlatohlávek. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Spálený špekáček je chemickou bombou

Období táboráků, grilování a opékání oblíbených špekáčků právě vrcholí. Ale pozor! Při nesprávném opékání...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Největší optický dalekohled na světě a jemenské mumie v ohrožení

Aktivní sopka Bogoslof na Aleutách, příčiny havárie modulu Schiaparelli na Marsu a první testovací let...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace