Jak si organismus seřizuje čas

Jak ví kohout, kdy zakokrhat? (ilustrační foto) - Foto: Pavla Kopřivová

Jak ví kohout, kdy zakokrhat? (ilustrační foto)Foto: Pavla Kopřivová

Po dlouholetém výzkumu se vědcům daří nahlédnout až k molekulární a genetické podstatě biologických rytmů.

Významným způsobem k rozvoji molekulární chronobiologie přispěl americký vědec Stephen Reppert z oddělení neurobiologie Massachusettské univerzity. Je autorem více než 170 vědeckých prací a článků, některé uveřejnily tak prestižní mezinárodní časopisy, jako je Science, Nature, Neuron nebo Cell. Počet jejich citací dosahuje 21 tisíc! 

V jeho laboratoři vědci využívají anatomické, buněčné, molekulární, elektrofyziologické, genetické a další postupy také s cílem hlouběji poznat biologický základ migrace severoamerického motýla Danaus plexippus, který je známý jako monarcha stěhovavý. Ten se líhne se v Severní Americe a každým rokem se v obrovském počtu vydává na jih do středního Mexika, kde tráví zimu. Uletí přitom neomylně až 4000 km. Stephen Reppert a jeho kolegové se přitom zaměřují na navigační schopnosti těchto motýlů i na jejich specifické cirkadiánní rytmy. 

Profesor Reppert věnoval velkou pozornost fyziologické, buněčné a molekulární podstatě cirkadiánních rytmů u savců, zkoumal jejich řídící, centrální "hodiny", které jsou uloženy v části mozku zvané hypothalamus. Jedná se o dva shluky nervových buněk, dvě jádra, kterým odborníci říkají suprachiasmatická, protože jsou uložena u křížení zrakových nervů čili u optického chiasmatu. Má na svém kontě řadu objevů týkajících se molekulárních mechanismů, které regulují geny "zapínané a vypínané" biologickými hodinami u savců, objevil funkci kryptochromů u vnitřních cirkadiánních hodin savců a přinesl mnoho dalších nových poznatků do této oblasti. 

Za své objevy převzal 20. března v Praze z rukou předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše Mendelovu medaili za zásluhy v biologických vědách. Je zároveň výrazem ocenění dlouhodobé spolupráce profesora Stephena Repperta s Entomologickým ústavem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Jana Olivová se ho při této příležitosti zeptala, co ho vedlo ke studiu biologických, zejména cirkadiánních rytmů u různých druhů živočichů: 

 

 

Stephen Reppert o chronobiologii

Vložit na svůj web

Autor:  Jana Olivová
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Ani v únoru nezapomínejte na sluneční brýle

Únor bílý, pole sílí…a zrak slábne! Pokud se vydáváte na lyžařský svah bez brýlí s ochranou proti ultrafialovému...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace