Příroda20. července  2006 v 08:03  

Národní park České Švýcarsko

Obnovená Mariina vyhlídka - Foto: Markéta Kaclová

Obnovená Mariina vyhlídkaFoto: Markéta Kaclová

Pravčická brána, Dolský mlýn nebo Jetřichovice, to jsou hlavní lákadla Národního parku České Švýcarsko. V pátek 14. července jsme Dopoledne a Vstupte! vysílali přímým přenosem z Krásné Lípy, ze sídla správy parku. Snažili jsme se vám přiblížit kopcovitou krajinu s přitažlivými pískovcovými útvary, řadou pozoruhodných přírodních společenství, unikátními živočichy a rostlinami, ale také národní park jako významnou turistickou oblast.

 

na procházce se strážcem parku

Vložit na svůj web

Nejmladší národní park  

Snahy o ochranu těchto míst jsou zaznamenány na začátku 20. století, už v roce 1933 byla na území Českého Švýcarska vyhlášena první chráněná území - Edmundova soutěska, Pravčická brána, Tiské stěny. Potom se celá oblast dočkala vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce v roce 1972. Nejcennější srdce oblasti bylo 1. ledna roku 2000 vyhlášeno národním parkem. Je tedy nejmladší, ale ne nejmenší. I když je rozlohou maličké - má necelých 80 kilometrů čtverečních. Národní park Podyjí má ale jen 63 kilometrů čtverečních. České Švýcarsko ale patří také mezi nejvýznamnější evropské lokality sdružené v programu Natura 2000. 

 

ředitel parku Zdeněk Patzelt o ochraně přírody

Vložit na svůj web

Národní parky - České Švýcarsko 

Jméno dostalo České Švýcarsko odvozením od názvu Saské Švýcarsko, které se používalo pro německou část Labských pískovců už od 18. století. O tento romantický název se zasloužili švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na akademii v Drážďanech a malovali krajinu podél Labe. Připomínala jim jejich domov - proto Saské Švýcarsko. 

Pískovce a čediče 

Purkartický les na čedičovém podloží... - Foto: Markéta Kaclová

Purkartický les na čedičovém podloží...Foto: Markéta Kaclová

V oblasti Českého Švýcarska se před mnoha miliony let rozprostíralo moře. Z jeho písečného dna se později - v druhohorách - zrodil podivuhodný svět pískovce. Podle charakteru krajiny bychom mohli i dnes NP České Švýcarsko nazývat říší skal a také bychom se mohli mylně domnívat, že se zde nevyskytuje mnoho rostlinných druhů. Opak je pravdou. 

 

botanička Ivana Marková o zajímavých druzích v parku

Vložit na svůj web

Jak říká botanička Ivana Marková, nejen pískovce tvoří České Švýcarsko, ale i čedičové vyvřeliny. Pískovce jsou totiž chudé na živiny, proto se na nich vyskytuje druhů málo. Na jejich vrcholech rostou reliktní bory. Zatímco na jižních svazích najdete spíš borovice, v podrostu vřes, různé druhy dutohlávek, na severních svazích, kde se drží voda, se hojně objevují rašeliníky, hojně třeba šícha černá. Na pískovcích najdete i kyselé bučiny, které dříve patřily k převládající vegetaci. Jsou charakteristické bukem, jedlí, bylinné patro je chudé. Neroste tu buď nic, nebo metlička křivolaká, vyka hajní a brusnice borůvka. 

... a o 200 metrů dál les s pískovcovým podložím - Foto: Markéta Kaclová

... a o 200 metrů dál les s pískovcovým podložímFoto: Markéta Kaclová

Oproti tomu na čedičích se vyskytují květnaté bučiny, bylinné patro je tedy velice bohaté, zvlášť na jaře, kdy rozkvétají kyčelnice žlutými a fialovými květy, dymnivky, mařinka vonná. Ve stromovém patře se kromě buků vyskytují i lípy, javory a podobně. 

Hojně jsou na území Českého Švýcarska zastoupeny mechorosty, kterých je tu na na 300 druhů. Daří se jim tu díky specifickým podmínkám na pískovcích. Jednou z nich je chudost pískovců, další z podmínek je tvar pískovcového skalního města. V hlubokých úzkých roklích totiž dochází k hromadění studeného vzduchu, na dně roklí málo svítí slunce a panují tam tedy inverzní podmínky. Dochází k jevu zvanému zvrat vegetačních stupňů. Rostliny, které z geografického hlediska rostou ve vyšších nadmořských výškách, rostou na dnech roklí. A na vrcholech skal naopak rostou společenstva, která jsou vázána na nízké nadmořské výšky. Z tohoto důvodu se tu vyskytují až subalpinské rostliny. Můžete tu vidět violku dvoukvětou. (Ta jinak roste v Krkonoších, tady například na Křinici.) 

Nejvzácnější v této oblasti jsou pak mechy: játrovka mokřanka oddálená, druh, který zde byl nalezen v roce 2003 poprvé v České republice i ve střední Evropě. V Českém Švýcarsku roste v nadmořské výšce 200 metrů nad mořem, zatímco v Alpách ve výšce 1500 metrů. 

Vymýtání vejmutovky  

Nejenže národní park hostí mnoho vzácných rostlinných druhů, ale zároveň musí národní park les "vychovávat", protože se tu vyskytuje řada nepůvodních a dokonce i invazních druhů. "Hlavním terčem je borovice vejmutovka," říká náměstek ředitele parku ing. Jan Drozd. Od ostatních borovic se liší zejména tím, že ve svazečku má pět jehlic - narozdíl od borovice lesní, která má ve svazečku jehlice jen dvě. Celkově je strom mohutnější a střapatější. Je to významný nepůvodní druh a navíc se chová invazivně. Vejmutovka je velice přizpůsobivá, takže vytlačuje původní druhy - nejen stromy, ale i byliny, mechy a keře. 

 

náměstek ředitele parku Jan Drozd o vymýtání vejmutovky

Vložit na svůj web

Semenáček borovice vejmutovky - Foto: Markéta Kaclová

Semenáček borovice vejmutovkyFoto: Markéta Kaclová

Mezi další nepůvodní druhy patří douglaska tisolistá, dub červený nebo i modřín opadavý. Byly sem zaváděny kvůli těžbě dřeva, ta teď ale není hlavním smyslem těchto lesů. 

A mýtus ohledně atraktivnosti vejmutovky pro kůrovce? "Borovice vejmutovka je pro kůrovce stejně atraktivní jako ostatní jehličnaté stromy, zejména když je pokácená nebo oslabená. Ale přeci jen má dvě zvláštnosti: dokáže si totiž uchovat atraktivitu hodně dlouho, podle průzkumů parku až po celý rok. A druhá zvláštnost je ta, že dokáže hostit široké spektrum kůrovců, kteří normálně napadají smrk nebo borovici," říká Drozd. 

Rys jen údajně, ale sokol hojně  

Přesný počet druhů zvířat žijících na území Českého Švýcarska zatím neznáme, ale reálný odhad se podle zoologa Správy NPČŠ Miloše Trýzny pohybuje kolem 20 tisíc živočišných druhů. Většina připadá na dosud opomíjené drobné druhy hmyzu. 

 

Miloš Trýzna o vzácných druzích na území parku

Vložit na svůj web

Unikátních druhů je v parku hned několik. Často se mluví o rysu ostrovidovi, který se zde vyskytuje velice vzácně. Bohužel z poslední doby nejsou k dispozici exaktní údaje o jeho spatření. K vzácným místním druhům patří sokol stěhovavý. Každoročně tu hnízdí a jeho populace v České republice patří k největším v Evropě. Na území Českého Švýcarska žije navíc třetina sokolů z celé republiky. Na území národního parku je letos dohromady patnáct mláďat v pěti hnízdech. 

K dalším zajímavým druhům patří čáp černý, v České republice silně ohrožený pták. V národním parku se mu letos podařilo vyvést 9 mláďat, přičemž byla nalezena 2 hnízda. 

Mezi nejzajímavější objevy od založení národního parku patří odhalení koníka jeskynního, park je jeho jediným místem výskytu v České republice. Jde o pozůstatek teplejšího období doby meziledové, ve které se do české kotliny začal šířit z jižní Evropy, kde koník žije přirozeně. Nejsevernější výskyt tohoto druhu byl dosud zjištěn v jižním Rakousku. Ve výčtu zajímavostí národního parku nemůžeme vynechat znovuobjevení chrobáka černého, a to po více než 50 letech. 

Ještě před několika stoletími byste mohli ve zdejších lesích potkat vlka, kočku divokou, medvěda hnědého a losa evropského. S těmi se tu už nesetkáte, ale žije tu například jelen evropský, srnec, prase divoké i plch zahradní. Na okraji národního parku v labském kaňonu se setkáte s bobrem evropským, vydrou říční a dalšími živočichy. 

Park se snaží o reintrodukci lososa obecného, která probíhá od roku 1998. Aktivita už má první výsledky, protože před dvěma lety zoologové odlovili první dospělé jedince. Nyní připravují reintrodukci jeřábka lesního, která už měla začít, ale zbrzdila ji situace kolem ptačí chřipky. 

Padající tuny pískovců  

Údolí u Dolského mlýna - Foto: Markéta Kaclová

Údolí u Dolského mlýnaFoto: Markéta Kaclová

Jen málokdo neví o problémech, se kterými se potýká Hřensko. Teď nemyslíme každoroční zátopy, ale padající skály. Se stejným problémem se ale potýká, potýkala a bude potýkat celá oblast. Problémy se skalami byly vždycky a obyvatelé o nich věděli, ale také se podle vedoucí skalní čety národního parku Zuzany Vařilové o skály vždycky starali: vyřezávali náletové dřeviny, které způsobují erozi skal, a stavěli opěrné zdi. 

 

vedoucí skalní čety národního parku Zuzana Vařilová o pískovci

Vložit na svůj web

Nebezpečí nehrozí jen Hřensku, skalní četa hlídá celé území národního parku, relativní nebezpečí hrozí i na turistických trasách. Podezřelé masivy jsou sledovány. 

Jedním z nejznámějších turistických cílů Českého Švýcarska je Pravčická brána. I ta ale patří mezi pískovcové útvary v pohybu. Podle Vařilové se dá ze sledování vydedukovat, že dochází k standardním pohybům, které souvisejí s teplotními změnami v průběhu roku. K nevratným změnám dochází jen na rozhraní vrchního trámce a jižního pilíře, které dosedají a pilíř se pomalu naklání do středu oblouku. To paradoxně přispívá k jeho stabilitě. 

Vstupte! s Natálií Belisovou můžete slyšet zde

Autor:  Markéta Kaclová  (ark), Jana Jirátová

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a případ s pavouky

4. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 29. července...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Největší optický dalekohled na světě a jemenské mumie v ohrožení

Aktivní sopka Bogoslof na Aleutách, příčiny havárie modulu Schiaparelli na Marsu a první testovací let...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace