Rožec kuřičkolistý - "dobrý" endemit ČR

Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) - Foto: Jan Suda

Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium)Foto: Jan Suda

Hadcové substráty představují edaficky nesmírně zajímavá stanoviště, která nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do mikroevolučních procesů u rostlin.

Specifické chemické a fyzikální vlastnosti hadců (zejména nízký obsah dostupného vápníku, vysoké koncentrace hořčíku, nízká retenční schopnost, omezený obsah živin, atd.) hrají prvořadou roli při formování unikátní hadcové flóry a vegetace. Ačkoliv celková rozloha hadcových oblastí v České republice je mizivá, hostí tato území řadu významných rostlinných taxonů, často s velice omezeným areálem (tzv. stenoendemity). Jedním z čelných představitelů domácí hadcové květeny je rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), který představuje nejdéle odlišovaný endemický taxon české květeny (popsán pražským botanikem F. I. Tauschem již roku 1828). Současně se jedná i o jeden z našich ochranářsky nejvýznamnějších druhů - patří mezi kriticky ohrožené rostliny české květeny (kategorie C1) a figuruje též ve Světovém botanickém červeném seznamu a Evropském červeném seznamu OSN. 

 

Rožec kuřičkolistý (Jan Suda, Petr Vít, Přemysl Tájek)

Vložit na svůj web

Celkový areál rožce kuřičkolistého je omezen na území o rozloze pouhých cca. 15 km2 ležící severovýchodně od Mariánských Lázní mezi obcemi Prameny, Louka, Mnichov a Sítiny (součást CHKO Slavkovský les). Druh je v současnosti znám přibližně ze 13 lokalit, těžiště jeho výskytu se nachází v následujících maloplošných chráněných územích: NPR Pluhův bor, NPP Křížky, PR Planý vrch, PR Vlček a PP Dominova Skalka. 

Petr Vít odebírá vzorky - Foto: Hana Staňková

Petr Vít odebírá vzorkyFoto: Hana Staňková

Z evolučního hlediska jde o velice mladý taxon, jenž se diferencoval až v průběhu čtvrtohor. Ačkoliv názory na nejblíže příbuzné druhy se různí, současné poznatky ukazují, že C. alsinifolium nejspíše patří do okruhu arkto-alpínského, resp. alpského (C. alpestre). Lze předpokládat, že v některém z glaciálů (dob ledových) sestoupil typ blízký r. alpskému z Alp do nižších poloh, rozšířil se až do oblasti Slavkovského lesa a na zdejších hadcích nalezl vhodné útočiště. Postupem času se přizpůsobil novému klimatu i specifickému substrátu a vytvořil samostatný druh, rožec kuřičkolistý. 

Na svých lokalitách se r. kuřičkolistý často vyskytuje s dalšími zástupci tohoto rodu, především s r. rolním (C. arvense) a r. obecným (C. holosteoides). Jeho správné odlišení, zejména od prvně jmenovaného druhu, může činit značné potíže. Nejvýznamnější morfologické rozdíly existují ve tvaru a zbarvení listů, velikostech květních částí a charakteru listenů. Pozornosti botaniků nicméně neunikla značná fenotypová variabilita rožců ve Slavkovském lese a tato skutečnost byla vysvětlována existencí hybridních jedinců (mezi r. kuřičkolistým a r. rolním). Po mnoho desetiletí však nebylo možné takovou hypotézu spolehlivě ověřit (morfologická determinace se ukázala nejednoznačná a vzhledem ke shodnému počtu chromozómů - 2n = 72 - nepomohly ani klasické karyologické techniky). Zásadní otázky biologie významného českého endemita r. kuřičkolistého a s nimi související možnost jeho účinné ochrany tak zůstaly dlouho otevřeny. 

 

Odběr vzorků pro průtokovou cytometrii

Vložit na svůj web

Výstup z průtokového cytometru

Výstup z průtokového cytometru

V nedávné době se však podařilo prokázat, že C. alsinifolium se vyznačuje jedinečnou velikostí jaderného genomu. Množství jaderné DNA tak lze využít jako naprosto spolehlivý znak pro jeho odlišení od dalších podobných druhů. Pro takové analýzy se výborně hodí průtokové cytometrie, která je ke zkoumanému materiálu velice šetrná a dovoluje proto podrobné studium vzácných a ohrožených rostlinných druhů. 

Již první cytometrické analýzy přinesly značně překvapivé závěry. Ukázalo se například, že na výslunných a suchých stanovištích výrazně převládají hybridní rostliny, zatímco vlastní r. kuřičkolistý bývá vázán na stinné a vlhké partie lokalit. Jeho ekologické optimum leží na lesních prameništích a na narušovaných okrajích lesních cest, kde často vytváří bohaté porosty. Bez zajímavosti jistě není skutečnost, že těmto populacím dosud nebyla věnována téměř žádná ochranářská pozornost. (Naopak, v centru zájmu stáli kříženci!) 

V současné době pokračuje podrobný monitoring všech populací na území CHKO Slavkovský les a zahájeno bylo i studium r. kuřičkolistého pomocí molekulárních technik s cílem stanovit jeho genetickou variabilitu. Veškerý výzkum je samozřejmě veden snahou o bližší poznání tohoto význačného českého endemita, tak aby bez problémů přežil i v 21. století. 

Autor:  Jan Suda

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Imitátorská jednička mezi ptáky

Lyrochvost patří k nejzdatnějším zpěvákům ptačí říše. Napodobuje všechno, co slyší kolem sebe – zpěv...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Lidožraví lvi v indickém Gudžarátu a nejstarší zkamenělý roztoč

Mincovní poklady z Vysočiny, indická cesta k vlastnímu raketoplánu a snímkování vzdálené planetky sondou...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace