Plši a globální oteplování

Plši velcí - Foto: Peter Adamík

Plši velcíFoto: Peter Adamík

Globální oteplování klimatu způsobuje různé změny v chování i fenologii u mnoha druhů zvířat a rostlin. Některé, na první pohled nenápadné, však mají dalekosáhlé následky třeba v potravních řetězcích.

Jasně to dokládá i výzkum Petera Adamíka a Miroslava Krále v Jeseníkách, který byl publikován v posledním čísle prestižního časopisu Journal of Zoology. Dlouhodobé studium plchů a dutinově hnízdících ptáků překvapivě odkrývá i důsledky klimatických změn. 

Celý problém, jak už to tak v přírodě bývá, není jednoduchý. Vědci nalezli jednoznačnou spojitost mezi každoročním nárůstem průměrných jarních teplot, častější úrodou semen listnatých dřevin, předčasným probouzením se ze zimního spánku u plchů a zvýšenou mírou predace ptáků hnízdících v dutinách, v tomto případě budkách. A jak to všechno spolu souvisí? 

Mláďata plchů velkých v ptačí budce - Foto: Peter Adamík

Mláďata plchů velkých v ptačí budceFoto: Peter Adamík

Už od roku 1975 sledují výzkumníci populace drobných pěvců, především sýkor, brhlíků a lejsků, hnízdících v budkách. Zaměřují se i na úspěšnost jejich hnízdění a míru predace. A právě ta je přivedla k zajímavým zjištěním. V posledních letech výrazně přibylo hnízd s mláďaty či vajíčky, která sežrali plši. 

Neviditelní plši 

Plši jsou noční hlodavci, kteří se vyskytují především v lesích, občas je ale naleznete i v lidských sídlech. Žijí skrytě, a tak i poznatky o jejich rozšíření nejsou úplné. V České republice jsou nicméně považováni za poměrně vzácné a řadí se mezi zvláště chráněné živočichy. 

Plši v Jeseníkách 

Plši velcí - Foto: Peter Adamík

Plši velcíFoto: Peter Adamík

Na výzkumných plochách v Jeseníkách žijí hned tři druhy plchů - plch velký (Glis glis), plch lesní (Dryomys nitedula) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a v posledních letech zde nejsou vzácní. Plši jsou, hlavně v létě a na podzim, býložravci závislí především na produkci semen stromů. Na jaře, po probuzení ze zimního spánku, však s oblibou vyhledávají živočišnou potravou, často právě ptačí mláďata. 

Hodně semen - plší ráj 

V důsledku celkového nárůstu teplot v posledních letech nastávají semenné roky mnoha stromů stále častěji. Mezi ně patří i buk a dub. Na dobré úrodě bukvic a žaludů je závislá i reprodukce plchů. Reprodukce probíhá pouze v semenných letech, v letech, kdy je produkce semen nízká, se plši nemnoží. Díky klimatickým změnám se plši rozmnožují častěji a jsou početnější. To však není jediný důsledek, který P. Adamík a M. Král zjistili. 

Teplé jaro - kratší zimní spánek 

Vzrůstající jarní teploty vedou také k časnějšímu probouzení se plchů ze zimního spánku. Tento posun je překvapivě rychlý. V průběhu každých deseti let dojde k posunu o osm dní. U stěhovavých ptáků dochází také ke změnám. Přilétají dříve a dříve také začínají hnízdit. Posun v začátku hnízdění je však pomalejší, v průměru jde o 3,5 dne za deset let. Ovšem u druhů, které u nás zůstávají i přes zimu, např. u sýkor, dochází k nepatrnému posunu. 

Díky rozdílné rychlosti probuzení ze zimního spánku u plchů a začátku hnízdění u ptáků dochází k jejich vzájemnému překryvu v budkách. V dřívějších letech se plši probouzeli na konci doby hnízdění ptáků a způsobovali jim jen drobné ztráty. V posledních letech se plši probouzí uprostřed doby hnízdění pěvců a plení jejich vejce či mláďata. Zjištěné ztráty se pohybují okolo 20 %. "Překvapivé je, že i přes zvýšenou predaci zatím nedochází k poklesu početnosti dotčených pěvců," uvedl Adamík. 

Autor:  Václav Beran

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace