Oxid uhličitý zvětšuje rybám otolity

Západ slunce nad oceánem - Foto: Michael Špička

Západ slunce nad oceánemFoto: Michael Špička

Vědci se obávali, že vzestup koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší naruší u mořských ryb funkce rovnovážného orgánu. Nemýlili se. Efekt je však přesně opačný, než předpokládali.

Stoupající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mají za následek vzestup koncentrace tohoto plynu v mořské vodě. Co to udělá s mořskými organismy? Tým amerických a japonských biologů vedený Davidem Checkleym z University of California v San Diegu sledoval vývoj plůdku mořské ryby smuhy druhu Atractoscion nobilis ve vodě s různým obsahem oxidu uhličitého. Ukázalo se, že plůdek rostl dobře bez ohledu na množství oxidu uhličitého ve vodě. Vědci se však přednostně zajímali o tzv. otolity, které se vytvářejí v kanálcích rovnovážného ústrojí. Při změně polohy těla nebo při změně rychlosti narážejí otolity do stěny kanálků s dráždí tam nervové buňky. Ryba díky tomu odhadne polohu těla i rychlost pohybu. Otolity jsou "kuličky" tvořené aragonitem a bílkovinami. Přirůstají po celý život ryby ve vrstvičkách podobně jako letokruhy dřeva stromů. Podle počtu vrstev v otolitu se dá určit stáří ryb. 

Checkley a jeho kolegové předpokládali, že s nárůstem koncentrace oxidu uhličitého ve vodě se růst otologů zpomalí. Výsledky experimentů zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Science prokázaly pravý opak. Při koncentracích odpovídajících 2,5násobku současného množství oxidu uhličitého v mořské vodě rostly rybám otolity výrazně rychleji. Byly o 14% těžší než u stejně starých rybek odrůstajících v mořské vodě s dnešní koncentrací oxidu uhličitého. Dvaapůlkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého by mohla být v mořské vodě už kolem roku 2100. 

Checkley nyní zjišťuje, zda se nečekaně intenzivní růst otolitů projevuje i u jiných druhů mořských ryb. Zajímá jej také mechanismus, který stojí v pozadí nečekaného fenoménu. Za nejdůležitější považuje odpověď na otázku, jak se zvětšení otolitů projeví v životě postižených ryb. 

"Jestli se rybám daří se zvětšenými otolity stejně dobře nebo dokonce lépe, pak není důvod k velkým obavám," říká Checkley. "Jenže ryby jsou evolucí uzpůsobeny k tomu, aby měly otolity určité velikosti. Předpokládáme, že když se změní velikost otolitů, může to narušit jejich funkce. Ryby pak hůře udržují rovnováhu, špatně se orientují a jejich vyhlídky na přežití klesají." 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas