Oxid uhličitý zvětšuje rybám otolity

Západ slunce nad oceánem - Foto: Michael Špička

Západ slunce nad oceánemFoto: Michael Špička

Vědci se obávali, že vzestup koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší naruší u mořských ryb funkce rovnovážného orgánu. Nemýlili se. Efekt je však přesně opačný, než předpokládali.

Stoupající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mají za následek vzestup koncentrace tohoto plynu v mořské vodě. Co to udělá s mořskými organismy? Tým amerických a japonských biologů vedený Davidem Checkleym z University of California v San Diegu sledoval vývoj plůdku mořské ryby smuhy druhu Atractoscion nobilis ve vodě s různým obsahem oxidu uhličitého. Ukázalo se, že plůdek rostl dobře bez ohledu na množství oxidu uhličitého ve vodě. Vědci se však přednostně zajímali o tzv. otolity, které se vytvářejí v kanálcích rovnovážného ústrojí. Při změně polohy těla nebo při změně rychlosti narážejí otolity do stěny kanálků s dráždí tam nervové buňky. Ryba díky tomu odhadne polohu těla i rychlost pohybu. Otolity jsou "kuličky" tvořené aragonitem a bílkovinami. Přirůstají po celý život ryby ve vrstvičkách podobně jako letokruhy dřeva stromů. Podle počtu vrstev v otolitu se dá určit stáří ryb. 

Checkley a jeho kolegové předpokládali, že s nárůstem koncentrace oxidu uhličitého ve vodě se růst otologů zpomalí. Výsledky experimentů zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Science prokázaly pravý opak. Při koncentracích odpovídajících 2,5násobku současného množství oxidu uhličitého v mořské vodě rostly rybám otolity výrazně rychleji. Byly o 14% těžší než u stejně starých rybek odrůstajících v mořské vodě s dnešní koncentrací oxidu uhličitého. Dvaapůlkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého by mohla být v mořské vodě už kolem roku 2100. 

Checkley nyní zjišťuje, zda se nečekaně intenzivní růst otolitů projevuje i u jiných druhů mořských ryb. Zajímá jej také mechanismus, který stojí v pozadí nečekaného fenoménu. Za nejdůležitější považuje odpověď na otázku, jak se zvětšení otolitů projeví v životě postižených ryb. 

"Jestli se rybám daří se zvětšenými otolity stejně dobře nebo dokonce lépe, pak není důvod k velkým obavám," říká Checkley. "Jenže ryby jsou evolucí uzpůsobeny k tomu, aby měly otolity určité velikosti. Předpokládáme, že když se změní velikost otolitů, může to narušit jejich funkce. Ryby pak hůře udržují rovnováhu, špatně se orientují a jejich vyhlídky na přežití klesají." 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

  • 27. února  2015 v 16:00     Audio  rubrika: Příroda

    Největší evropská poušť je černá jako bota

    Ledovce a pouště se v zeměpisu odjakživa uvádějí jako dva extrémy, na kterých se dá dobře ilustrovat rozmanitost naší planety. Vždyť co už si může být vzdálenější než poušť a ledovec? A přece bychom na Zemi našli místo,...

     
  • 27. února  2015 v 11:00       rubrika: Příroda

    Papoušci s odolnými batůžky

    Novozélandští vědci slaví. Poprvé se jim podařilo sledovat pohyb ohrožených papoušků nestorů kea pomocí GPS.

     
  • 20. února  2015 v 17:00       rubrika: Příroda

    Nejpevnější přírodní materiál

    Zuby jednoho vodního plže jsou “vyrobeny” z pevnějšího materiálu, než je pavoučí hedvábí nebo Kevlar. K tomuto závěru dospěli britští vědci z univerzity v městě Portsmouth.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 

Meteor

Před spaním sviťte málo a žlutým světlem, abyste si nepřeřídili biorytmus

Biologické hodiny živých organismů jsou stále plné záhad. O jejich řízení světlem už ale věda ví hodně....

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas