Oxid uhličitý zvětšuje rybám otolity

Západ slunce nad oceánem - Foto: Michael Špička

Západ slunce nad oceánemFoto: Michael Špička

Vědci se obávali, že vzestup koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší naruší u mořských ryb funkce rovnovážného orgánu. Nemýlili se. Efekt je však přesně opačný, než předpokládali.

Stoupající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mají za následek vzestup koncentrace tohoto plynu v mořské vodě. Co to udělá s mořskými organismy? Tým amerických a japonských biologů vedený Davidem Checkleym z University of California v San Diegu sledoval vývoj plůdku mořské ryby smuhy druhu Atractoscion nobilis ve vodě s různým obsahem oxidu uhličitého. Ukázalo se, že plůdek rostl dobře bez ohledu na množství oxidu uhličitého ve vodě. Vědci se však přednostně zajímali o tzv. otolity, které se vytvářejí v kanálcích rovnovážného ústrojí. Při změně polohy těla nebo při změně rychlosti narážejí otolity do stěny kanálků s dráždí tam nervové buňky. Ryba díky tomu odhadne polohu těla i rychlost pohybu. Otolity jsou "kuličky" tvořené aragonitem a bílkovinami. Přirůstají po celý život ryby ve vrstvičkách podobně jako letokruhy dřeva stromů. Podle počtu vrstev v otolitu se dá určit stáří ryb. 

Checkley a jeho kolegové předpokládali, že s nárůstem koncentrace oxidu uhličitého ve vodě se růst otologů zpomalí. Výsledky experimentů zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Science prokázaly pravý opak. Při koncentracích odpovídajících 2,5násobku současného množství oxidu uhličitého v mořské vodě rostly rybám otolity výrazně rychleji. Byly o 14% těžší než u stejně starých rybek odrůstajících v mořské vodě s dnešní koncentrací oxidu uhličitého. Dvaapůlkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého by mohla být v mořské vodě už kolem roku 2100. 

Checkley nyní zjišťuje, zda se nečekaně intenzivní růst otolitů projevuje i u jiných druhů mořských ryb. Zajímá jej také mechanismus, který stojí v pozadí nečekaného fenoménu. Za nejdůležitější považuje odpověď na otázku, jak se zvětšení otolitů projeví v životě postižených ryb. 

"Jestli se rybám daří se zvětšenými otolity stejně dobře nebo dokonce lépe, pak není důvod k velkým obavám," říká Checkley. "Jenže ryby jsou evolucí uzpůsobeny k tomu, aby měly otolity určité velikosti. Předpokládáme, že když se změní velikost otolitů, může to narušit jejich funkce. Ryby pak hůře udržují rovnováhu, špatně se orientují a jejich vyhlídky na přežití klesají." 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Duševní nemoc a my

Příběhy pacientů. 15. května

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jupiter králem planet

Planeta plná nej. 5. května

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 16. května - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O plazovi věrném až za hrob, vyléčené slepotě myší a chytlavosti hip hopu

Který plaz je věrný skoro až za hrob? Díky čemu slepé myši prohlédly? Odkud se vzala naše buňka? Mohli by švábi přežít jadernou katastrofu? Které melodie nejvíc hýbou světem?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 9. května 2015 - herečka Kamila Špráchalová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O chladuvzdorném slonovi, nesportovních myších a hnízdech z trusu

Mohl by slon indický přežít na Sibiři? Proč sýkory horské zpívají v nářečích? Jak trénovat "sportovní" myši? Proč tučňáci na Antarktidě nedodržují hygienu? K čemu může být dobrá 3D průdušnice?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas