Oxid uhličitý zvětšuje rybám otolity

Západ slunce nad oceánem - Foto: Michael Špička

Západ slunce nad oceánemFoto: Michael Špička

Vědci se obávali, že vzestup koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší naruší u mořských ryb funkce rovnovážného orgánu. Nemýlili se. Efekt je však přesně opačný, než předpokládali.

Stoupající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mají za následek vzestup koncentrace tohoto plynu v mořské vodě. Co to udělá s mořskými organismy? Tým amerických a japonských biologů vedený Davidem Checkleym z University of California v San Diegu sledoval vývoj plůdku mořské ryby smuhy druhu Atractoscion nobilis ve vodě s různým obsahem oxidu uhličitého. Ukázalo se, že plůdek rostl dobře bez ohledu na množství oxidu uhličitého ve vodě. Vědci se však přednostně zajímali o tzv. otolity, které se vytvářejí v kanálcích rovnovážného ústrojí. Při změně polohy těla nebo při změně rychlosti narážejí otolity do stěny kanálků s dráždí tam nervové buňky. Ryba díky tomu odhadne polohu těla i rychlost pohybu. Otolity jsou "kuličky" tvořené aragonitem a bílkovinami. Přirůstají po celý život ryby ve vrstvičkách podobně jako letokruhy dřeva stromů. Podle počtu vrstev v otolitu se dá určit stáří ryb. 

Checkley a jeho kolegové předpokládali, že s nárůstem koncentrace oxidu uhličitého ve vodě se růst otologů zpomalí. Výsledky experimentů zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Science prokázaly pravý opak. Při koncentracích odpovídajících 2,5násobku současného množství oxidu uhličitého v mořské vodě rostly rybám otolity výrazně rychleji. Byly o 14% těžší než u stejně starých rybek odrůstajících v mořské vodě s dnešní koncentrací oxidu uhličitého. Dvaapůlkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého by mohla být v mořské vodě už kolem roku 2100. 

Checkley nyní zjišťuje, zda se nečekaně intenzivní růst otolitů projevuje i u jiných druhů mořských ryb. Zajímá jej také mechanismus, který stojí v pozadí nečekaného fenoménu. Za nejdůležitější považuje odpověď na otázku, jak se zvětšení otolitů projeví v životě postižených ryb. 

"Jestli se rybám daří se zvětšenými otolity stejně dobře nebo dokonce lépe, pak není důvod k velkým obavám," říká Checkley. "Jenže ryby jsou evolucí uzpůsobeny k tomu, aby měly otolity určité velikosti. Předpokládáme, že když se změní velikost otolitů, může to narušit jejich funkce. Ryby pak hůře udržují rovnováhu, špatně se orientují a jejich vyhlídky na přežití klesají." 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas