3. prosince  2009  rubrika: Příroda

Řasy a sinice kvetou, protože mizí ryby

Vodní květ v čínské říčce - Foto: Felix  Andrews, Wikimedia Commons

Vodní květ v čínské říčceFoto: Felix Andrews, Wikimedia Commons

Za hlavního viníka vodního květu jsme dlouho považovali znečištění vod dusíkem a fosforem. Nová studie ale ukazuje, že přemnožení řas a sinic může rozpoutat také úbytek vrcholových predátorů, jakými jsou například štiky.

Vodní květ vzniká při přemnožení vodních mikroorganismů jako sinice a jednobuněčné řasy. Ve vodě tvoří hustý zelený zákal, který blokuje přísun slunečního záření a snižuje množství kyslíku ve vodě. Holandští biologové si všimli, že u pobřeží Baltského moře jsou vodním květem daleko víc sužované vodní plochy, ze kterých kvůli nadměrnému rybolovu zmizely velké dravé ryby. 

Štika obecná (Esox lucius) - Foto: National Park Service images, Wikimedia, public domain

Štika obecná (Esox lucius)Foto: National Park Service images, Wikimedia, public domain

Spolu se švédskými kolegy shromáždili údaje o množství štik velkých (Esox lucius) a okounů říčních (Perca fluviatilis), které porovnávali s informacemi o populacích menších ryb a výskytu vodního květu. Zjistili, že v oblastech, kde štik a okounů silně ubylo, žije velké množství malých ryb a šance na vznik vodního květu je asi 50%. V místech, kde zůstala zachována přirozená hustota populací dravých ryb, je pravděpodobnost výskytu vodního květu jen 10%. 

Kvetoucí hladina jako důsledek narušení potravního řetězce  

Okoun říční (Perca fluviatilis) - Foto: Licence GNU, Gerard M

Okoun říční (Perca fluviatilis)Foto: Licence GNU, Gerard M

Své podezření, že za nadměrným vodním květem může stát coby příčina úbytek predátorů, si vědci dále ověřovali sérií experimentů, při kterých sledovali růst řas a sinic v přítomnosti a nepřítomnosti dusíku a dravých druhů ryb. Podle předpokladů vznik vodního květu stimuloval přídavek dusíkatých hnojiv do vody. Kupodivu se ale také ukázalo, že na rozpoutání vodního květu bohatě stačí také samotná absence dravých ryb. 

Je to vůbec poprvé, kdy nějaká studie dala do souvislosti nadměrný růst řas a sinic s vrcholovými dravci vodních ekosystémů. Autoři studie se domnívají, že důvodem je narušení potravinového řetězce. Velké dravé ryby loví menší dravé ryby, které se zase živí vodními plži a korýši. A právě tito bezobratlí živočichové jsou hlavními konzumenty řas a sinic. Pokud zmizí velké ryby, narostou populace těch menších a kvůli tomu se sníží počet plžů a korýšů. Řasy a sinice nemá kdo žrát a jejich růst se snadno může vymknout kontrole. 

Zdroj: Nature News 

Autor:  Martina Otčenášková
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus