Houby představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, nyní vyčleněnou jako samostatnou říši. Její zástupci jsou velmi různorodí a můžeme je nalézt po celé Zemi - v současnosti je známo kolem 1,5 miliónu druhů hub. Člověka provázejí od nepaměti: První léčivé houby měl v kapse už ledový muž Ötzi před 5000 lety. (Uvnitř článku všechny díly seriálu v MP3.)
Ve formě kvasinek člověk využívá houby od dávných let při výrobě alkoholických nápojů a pečiva, naučil se sbírat a také pěstovat plodnice jedlých hub a vyhýbat se těm jedovatým. A konečně využívá houby i k výrobě léků, například antibiotik. S jejich pomocí už dnes dokážeme čistit životní prostředí a někdy v budoucnu možná i těžit drahé kovy. Na některé skupiny hub, způsoby využití a také na příběhy a zajímavosti spojené s houbami se zaměříme v našem seriálu, který jsme připravili ve spolupráci s doc. Milanem Gryndlerem z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
1) Taxonomie hub a nestorové naší mykologie
V prvním dílu našeho seriálu o houbách bude hovořit náš přední mykolog, dr. František Kotlaba. Jeho bohatá publikační činnost začala téměř před půlstoletím a těžko bychom mezi našimi amatérskými nebo odbornými mykology hledali někoho, komu by jeho práce byla neznámá. Ve své práci se věnuje zejména taxonomii, ale také problematice spojené s ekologií hub a zeměpisným rozšířením. Nejprve jsme se ohlédli do minulosti, na počátky mykologie u nás.
2) Průmyslové využití hub
Houby se staly trvalou součástí našeho jídelníčku. Ale ne každý má trpělivost běhat s košíkem po lese a raději v supermarketu sáhne po konzervě žampiónů nebo sušených houbách. Umělé pěstování také výrazně zvyšuje produkci. Jaké je průmyslové využití hub a co všechno jejich umělé pěstování obnáší, jsme si povídali s Ing. Ivanem Jablonským.
3) Léčivé houby
Využití hub k léčení sahá hluboko do minulosti. Houby umí léčit, některé dokáží zvyšovat přirozenou imunitu organismu a lze je tedy využít jako podpůrný prostředek při léčbě. Houby příznivě působí také na některé civilizační choroby. Nejen o léčivých schopnostech hub jsme hovořili s Ing. Ivanem Jablonským.
4) Jedovaté houby
Tentokrát se zaměříme na jednu z obávaných vlastností hub a tou je jejich toxicita. Dobře víme, že houby dělíme na jedlé, nejedlé nebo jedovaté. A právě o jedovatých houbách si dnes budeme povídat s dr. Jaroslavem Klánem z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působí jako klinický bioanalytik pro soudní toxikologii. Diagnostikou otrav houbami a rostlinami se zabývá už třicet let. Které toxiny najdeme v houbách, jak se diagnostikují otravy a jaká je nezbytná prevence?
5) Houby bachoru přežvýkavců
Anaerobní houby ke svému životu nepotřebují kyslík a najdeme je v bachoru přežvýkavců. O funkci a významu těchto hub jsme si povídali s dr. Kateřinou Fliegerovou z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky při AV ČR.
6) Kvasinky - malé houby s velkými schpnostmi
Nejde o omyl, kvasinky jsou jednobuněčné houbové organismy a bez jejich schopností bychom se těžko obešli například při výrobě chleba, piva nebo vína. I když jsou to velmi jednoduché organismy, jsou to naši vzdálení příbuzní a máme s nimi řadu společných vlastností. Naše buňky i buňky kvasinek například dokáží řídit svoje rozmnožování a stárnutí, včetně tzv. apoptózy, tedy programované buněčné smrti. O kvasinkách, malých houbách s velkými schopnostmi, si budeme povídat s dr. Karlem Siglerem z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
7) Zlatokop se občas najde i mezi houbami
Tentokrát se zaměříme na houby, které umějí z prostředí získávat kovy, a to i kovy vzácné a drahé. Víme, že například rostliny přijímají z okolí různé kovy, a proto se raději vyhýbáme sběru a konzumaci plodů v blízkosti silnic nebo továren. Houby jsou však v tomto směru ještě dále. Co dokáží a jak této jejich schopnosti můžeme využít si budeme povídat s dr. Janem Borovičkou z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
8) Mucidin: neprávem zapomenutý český objev
V osmé části seriálu o houbách se vydáme po stopách jednoho neprávem zapomenutého českého objevu, antibiotika mucidinu. O jeho historii si budeme povídat s mikrobiologem a mykologem doc. Milanem Gryndlerem z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který je také autorem celého našeho cyklu o houbách.
9) Rozklad dřeva houbami
V deváté části seriálu se zaměříme na takzvané dřevokazné houby, tedy na ty druhy hub, které využívají ke svému růstu neživé organické hmoty. Naším hostem byl dr. Petr Baldrián z Mikrobiologického ústavu AV ČR, kde se zabývá fyziologií a biochemií dřevokazných hub.
10) Houby čistí životní prostředí
Příroda nám dává do rukou nástroje, kterými můžeme napravit prohřešky, které svou lehkomyslností na životním prostředí pácháme. Dozvíme se, že čištění půdy a vody pomocí hub je, alespoň u nás, zatím technologií budoucnosti. Doufejme ale, že už v dohledné době najde své uplatnění. Desátá část našeho seriálu se věnuje houbám, které jsou schopné eliminovat škodlivé látky z životního prostředí. Naším hostem byl dr. Tomáš Cajthaml z Laboratoře environmentální biotechnologie, která působí také při Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
11) Mykorhizní houby - pomocníci rostlin
Jedenáctá část našeho seriálu se bude věnovat takzvaným mykorhizním houbám, tedy houbám, které žijí v symbióze s rostlinami. Naším hostem byl dr. Martin Vohník z Katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který zároveň působí také v Botanickém ústavu AV v Průhonicích.
12) Houby, které způsobují nemoci rostlin
Plíseň bramborová zapříčinila v Irsku hladomor, který v polovině 19. století zabil přes milion lidí a další donutil k emigraci. Fytopatogenní houby, které způsobují onemocnění rostlin, ale nejsou pouze hrozbou pro zemědělství, slouží také jako důležité modelové organismy. I o tom bude řeč v další části našeho seriálu o houbách. Naším hostem byl dr. Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK.
13) Lysohlávky
Už potřinácté se v našem seriálu vypravíme do světa hub. Tentokrát za psychoaktivními houbami. Tedy takovým, které po požití nevyvolávají přímo otravu, ale způsobují změny vnímání. Naším hostem byl dr. Jan Borovička z Geologického ústavu a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, se kterým jsme se již v jednom z minulých dílů setkali nad tématem hub schopných získávat z půdy kovy. Jak se původně kultovní houby mexických Indiánů dostaly do západní civilizace?
14) Houby a biotechnologie budoucnosti
V poslední části seriálu o houbách chceme trochu povolit uzdu fantazii, pokusit se předvídat budoucnost bádání o houbách a zkusit domýšlet, čemu by mohlo v budoucnu sloužit. Hovořit budeme s docentem Milanem Gryndlerem z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který je také autorem celého našeho cyklu o houbách.
[
