18. února  2010  rubrika: Příroda

Umí sloni běhat?

Jižní okraj mýtiny Dzanga - Foto: Miroslav Bobek

Jižní okraj mýtiny DzangaFoto: Miroslav Bobek

Sloni jsou podle nové studie zvířecí obdobou chytré horákyně. Při rychlém pohybu totiž ani neběží, ani nekráčí, ale dělají obojí zároveň.

U většiny zvířat se dá na první pohled odlišit, jestli běží nebo kráčejí. U slonů to tak jednoduché není, protože jejich obrovská váha jim neumožňuje odlepit ze země víc končetin současně. Běžící slon proto vypadá, jako by jen dělal velmi dlouhé rychlé kroky, které mu umožňují rozkládat svou hmotnost. Cválajícího slona se všemi čtyřmi končetinami ve vzduchu prostě neuvidíte. Dá se potom mluvit o skutečném sloním běhu? 

Biologové z londýnské Royal Veterinary College si v roce 2003 na videu s rychle běžícími slony všimli, že v okamžiku pohybu předních nohou se zároveň mírně ohýbají zadní nohy. Tým belgických vědců z Katolické univerzity v Lovani chtěl ve své studii zhodnotit nejen nahrávky z kamer, ale také kvantitativní data. Vědci zkonstruovali 8 metrů dlouhou a 2 metry širokou platformu, která měřila sílu působící na podložku. Na této platformě se vystřídalo celkem 34 slonů indických, od 870 kg těžkého mláděte po čtyřtunového dospělého samce, kteří přidávali do kroku podle pokynů svého trenéra. 

Mladá pralesní slonice v běhu - Foto: Miroslav Bobek

Mladá pralesní slonice v běhuFoto: Miroslav Bobek

Ukázalo se, že sloni vzhledem ke své váze našlapují překvapivě lehce. Člověk při běhu působí na podložku silou, která odpovídá asi trojnásobku jeho tělesné hmotnosti. U slona je to jen 1,4 násobek hmotnosti. Rozdíl je také v posouvání těžiště, které se slona běžícího rychlostí 18 km/hod posouvá ve vertikálním směru asi o centimetr, což je méně než u lidského běžce. Vědcům se také podařilo rekonstruovat přesný průběh sloního pohybu, takže mohou odpovědět na otázku, jak je to se sloním během. 

Lovaňský tým zjistil, že interpretace britských vědců nově získaným údajům neodpovídá. U slona, který vykročí přední nohou, se lehce sníží těžiště těla a síla, kterou slon působí na podložku, vzroste. Připomíná to pružný mechanismus, který můžeme pozorovat u běžícího psa nebo člověka. Mezitím, a to i ve vysoké rychlosti, zůstává zadní noha zcela rigidní, což je typické pro chůzi. Pohyb slona se tak podle vědců nedá hodnotit klasickým způsobem. Rychle se pohybující slon neběží ani nekráčí - jeho pohyb "zamrzl" někde na půl cesty. 

Zdroj: Science Now, Journal of Experimental Biology 

Autor:  Martina Otčenášková
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus