Jak oslepit čich komára
Komáři čichají pomocí buněk na tykadlech a dokážou tak neomylně najít oběť, které pak sají krev. V boji s chorobami přenášenými komáry vědci upírají velké naděje k molekulám, jež tvoří základ komářího čichu.
Komáří trapiči si najdou svou oběť téměř neomylně. Řídí se teplem jejího těla a jsou velmi citliví na látky unikající do okolí z naší kůže. Pro komára je nalezení kořisti otázkou života a smrti. Bohužel, podobně je tomu často i u jejich obětí. Komáři přenášejí řadu smrtících chorob, z nichž k nejrozšířenějším patří malárie. Pokud bychom dokázali komárům "oslepit" čich, mohli bychom zachránit miliony lidských životů. To je hlavní motiv pro výzkum čichu komárů. Významným počinem na tomto poli je zevrubná charakteristika 50 bílkovinných molekul, s jejichž pomocí čichá jeden z hlavních přenašečů malárie komár Anopheles gambiae. Tým vedený Johnem Carlsonem z Yale University odhalil čichové receptory, které komár využívá k nalezení člověka. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature .

Nejnebezpečnějším původcem malárie je prvok zimnička tropická (Plasmodium falciparum), který se vyskytuje v tropech Afriky, Asie i AmerikyFoto: CDC/PHIL, Licence Public Domain
Komár Anopheles gambiae využívá k orientaci široké spektrum čichových receptorů. Některé z těchto "antén" jsou vyladěné jen na velmi úzký sortiment molekul. K nim patří například receptor dovolující zachytit komárovi pach indolu, jenž je nedílnou součástí lidského potu. Tento receptor není tak úzký specialista jako molekulární antény, s jejichž pomocí zachytávají motýlí samečci feromony samiček. Reaguje slabě i na chemikálie příbuzné indolu, např. benzaldehyd. Přesto jde o receptor vysoce specializovaný. Na druhé straně má komár i receptory, které nejsou v zachytávání pachových molekul příliš vybíravé. Jeden z nich reaguje silně nejen na indol, ale i na celou řadu molekul obsahujících benzenové jádro. Také tyto látky jsou hojně vylučovány z lidského těla, ale pro vzájemnou komunikaci je používají i komáři. Receptory se širším repertoárem dovolují komárovi vnímat pachy ve vzájemném kontextu. Zajímavé je zjištění, že jedna a ta samá pachová molekula může jedny receptory komára aktivovat a jiné naopak utlumit.
Poznatky by mohly posloužit k vývoji nových, účinnějších repelentů. Zároveň dovolují prověrku repelentů používaných v současnosti. Vědce například zajímá, na jaké komáří čichové receptory působí dnes hojně užívané repelenty vyráběné na bázi N,N-diethyl-m-toluamidu čili DEET.

Malárie se nevyhýbá ani Srí Lance, Lékaři bez hranic věnují zdravotnickou péči i těmto pacientůmFoto: Lékaři bez hranic
Komentář ke studii od Waltera Leala , webová stránka Johna Carlsona









