15. července  2010  rubrika: Příroda

Jak se primátům protahoval nos

Saadanius hijazensis - Foto: Iyad S. Zalmout, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Saadanius hijazensisFoto: Iyad S. Zalmout, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Plošina nad městem Mekka v Saúdské Arábii se zřejmě stane cílem nových poutníků. Nepředstavujte si ale zástupy věřících – ti, kteří sem budou přicházet, budou paleontologové pátrající v historii rodiny primátů.

Kopec, který shlíží k Rudému moři, je totiž místem objevu 28 až 29 milionů let staré lebky, která nese znaky jak opic, tak lidoopů. Mohla by zdokumentovat vývoj primátů v období, ze kterého zatím máme jen málo fosilních záznamů. Primát, který dostal vědecké jméno Saadanius hijazensis, zaživa mohl vážit 15 až 20 kg a pravděpodobně se pohyboval především ve stromech. 

Některé anatomické znaky lebky Saadanius sdílí s takzvanými propliopitéky (Propliopithecoidea) – afro-arabskými předky opic a lidoopů, kteří existovali před více než 30 miliony let. Na druhou stranu ale nalezená lebka nápadně připomíná také anatomicky modernější primáty z doby před 23 miliony let. Saadanius například postrádal vyvinuté dutiny, které jsou typické pro moderní lidoopy a úzkonosé opice. Zato však vlastnil kostěné struktury středního ucha, které u propliopitéků ještě nebyly zcela vyvinuté. Ukazuje to, že Saadanius se nachází u samých základů vývojového stromu lidoopů a moderních opic. 

Pavián - Foto:  Comstock Images

PaviánFoto:  Comstock Images

Nově objevený primát by mohl vyřešit diskuzi o tom, jak se úzkonosým primátům a lidoopům během evoluce měnila tvář. „Paleontologická“ hypotéza, založená na odhadu podoby dosud neznámých přechodných druhů, říká, že podlouhlá lebka s protáhlým čenichem, jaký mají třeba paviáni, se objevila už v časné evoluci. Opoziční teorie vychází z lebek žijících druhů, jako jsou giboni, kteří mají kulatý obličej i mozkovnu. Tvrdí, že lebky časných primátů vypadaly podobně a protáhly se až později. Saadanius má ale jasně protáhlou lebku, čímž přináší velkou podporu paleontologické teorii. Jak se tedy zdá, primáti s protáhlými obličeji se po světě procházeli už před necelými 30 miliony let. 

Zdroj: Nature News, Nature 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus