Byli dinosauři teplokrevní? Odpovědět by mohly jejich kosti
První český dinosaurusFoto: Pavel Major
Vědci zřejmě vynalezli „paleoteploměr“. Míra shlukování vzácných izotopů kyslíku a uhlíku v kostech jim umožňuje nejen změřit teplotu vyhynulým zvířatům, ale také rekonstruovat teplotní podmínky v různých obdobích pravěku.
Moderní savci jsou teplokrevní a udržují si tělesnou teplotu kolem 37 stupňů Celsia. Teplota studenokrevných zvířat, jako jsou plazi, obojživelníci a ryby, je obvykle nižší a kolísá v závislosti na prostředí. Kdy a jak poprvé došlo k ustanovení této odlišnosti, zatím nevíme. S tím souvisí i často diskutovaná otázka, jestli byli dinosauřui teplokrevní, studenokrevní, nebo se podle jedné z nových teorií pohybovali někde mezi oběma extrémy.
Během posledních 50 let hledají vědci klíč k tělesné teplotě vymřelých živočichů v různých hladinách izotopů obsažených ve fosíliích. Množství izotopu kyslíku 18O v biominerálech jako je kalcit, aragonit a apatit kolísá v závislosti na tom, jakou mělo zvíře telotu. Problém ale je, že teplota není jediný faktor, který množství tohoto izotopu ovlivňuje – stejně působí i jeho koncentrace v tělesných tekutinách, které se ve fosíliích uchovají jen zcela výjimečně. Nakolik izotopové složení mineralizovaných kostí ovlivnila tělesná teplota, proto vědci mohou jen hádat.
Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius)Foto: Dover books
Tým geochemiků z Kalifornského technologického institut v Pasadeně ale tento problém dokázal překonat. Jako základ vědci vzali metodu, která se používá k hodnocení teplotních fluktuací ve vápenci. Modifikovali ji tak, aby byla využitelná pro bioapatit, který se vytváří v kostech a zubech. Při formování bioapatitu mají izotopy kyslíku 18O a uhlíku 13C tendenci shlukovat se k sobě. Při vzestupu teploty se ale počet vazeb snižuje, což umožňuje dopočítat tělesnou teplotu zvířete.
Vědci novu metodu nejprve vyzkoušeli na kostech a zubech žijících zvířat – slonů, nosorožců, krokodýlů, aligátorů a žraloků. Zjistili, že výsledky souhlasí s odchylkou maximálně 3 stupňů Celsia. Poté metodu aplikovali na zuby a kosti mamutů, srstnatých nosorožců a vymřelých aligátorů. Tato zvířata pravděpodobně měla podobnou tělesnou teplotu jako jejich žijící příbuzní, takže vědci mohli své výsledky rámcově zkontrolovat. A co přesně zjistili? Mamuti měli tělesnou teplotu přibližně 38 stupňů Celsia, srstnatí nosorožci 36,6 stupňů Celsia a vymřelí aligátoři 30,4 stupňů Celsia. Tyto výsledky „sedí“, takže vědci předpokládají, že se budou moci pustit do měření teploty také u dříve vymřelých zvířat – kupříkladu dinosaurů nebo prvních předků moderních savců.
Získaná data by měla přinést zásadní informace o vzniku teplokrevnosti, ale u studenokrevných zvířat by mohla posloužit také jako „paleoteploměr“, který by pomohl rekonstruovat například průměrné teploty pravěkých oceánů.
