Hélium odhalilo „pěvecké umění“ gibonů
Černobílý páreček gibonů lara (Hylobates lar)Foto: Chris O, Creative Commons licence 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)
Giboni ovládají hlasovou techniku špičkových operních pěvců.
Volání gibona lara (Hylobates lar) pronikne hustou pralesní vegetací na vzdálenost dvou kilometrů. Tajemství tohoto hlasového výkonu odhalili japonští vědci pod vedením Takeshiho Nishimury z Kjótské univerzity. Pro účely experimentu umístili gibona do uzavřeného prostoru vyplněného vzduchem obsahujícím 50 % hélia.
HlasivkyFoto: www.medterms.com
Giboni tvoří hlas podobně jako lidé rozechvíváním hlasivek. Přitom vzniká směs harmonických zvuků, které kromě základního tónu s frekvencí totožnou s kmitočtem chvějících se hlasivek obsahují i tóny s frekvencemi, jež jsou násobkem kmitočtu základního zvuku. Rezonance všech tónů v hlasovém traktu pak určí, které budou pohlceny a které jsou vyslány do okolí. Lidé dokážou nastavením úst, rtů a zubů ovlivnit rezonanci hlasových drah a tím i výsledný zvuk svého hlasu. Giboni to zvládají také.
Gibon lar, též gibon běloruký (Hylobates lar)Foto: Matthias Kabel, Creative Commons Attribution 3.0 Unported
Hélium nemá vliv na kmitočet hlasivek, ale ovlivňuje rezonanci zvuků v hlasovém traktu. Nishimura a jeho spolupracovníci porovnali hlasový projev gibona v normálním vzduchu a v atmosféře s vysokým obsahem hélia. Tak mohli odlišit, které komponenty giboního hlasu vznikají v hlasivkách a které jsou modulovány rezonancí hlasového traktu. Ukázalo se, že gibon „ladí“ rezonanci svého hlasového traktu tak, aby tím zesiloval základní tón generovaný hlasivkami. Stejnou hlasovou techniku používají operní zpěváci, aby bylo jejich hlas slyšet i proti burácejícímu orchestru.
Výsledky japonských vědců publikované ve vědeckém časopise American Journal of Physical Anthropology jsou zajímavé i pro vědce, kteří se zbývají lidskou řečí a její evolucí. Mohlo by se zdát, že si člověk musel pro zvládnutí úskalí řeči vyvinout celou řadu dovedností a mechanismů, jimiž zvířata nevládnou. Ve skutečnosti zřejmě naši předci využili k řeči mnoho triků, jež ovládali už jejich živočišní předchůdci.
