Hobit je nový druh člověka!

Lebka floreského hobitaFoto:  University of Pennsylvania

Do sporů kolem miniaturních lidí z ostrova Flores se vložila statistická analýza - její výsledky ukazují, že hobité jsou novým druhem člověka. To znamená, že ještě před 18 000 let vedle sebe existovaly dva lidské druhy.

V roce 2003 vypukla senzace okolo indonéského ostrova Flores: kosterní pozůstatky vzpřímených lidí, kteří i v dospělosti měřili něco málo přes jeden metr a jejich mozek se kapacitou pouhých 400 cm krychlových víc podobal šimpanzům než člověku. Miniaturní lidé žili před 18 000 až nejméně 95 000 let. Zanedlouho po jejich objevu se vědecká obec rozdělila na dva tábory. První z nich tvrdil, že floreští hobiti, jak je pokřtila média, jsou jen postižení jedinci moderního člověka Homo sapiens. Jako nejčastější diagnózu uváděli mikrocefalii, která se projevuje zakrnělým mozkem a zmenšeným tělesným vzrůstem. 

Příbuzní - šimpanz, Homo erectus a Homo sapiens

Druhá skupina vědců tvrdila, že anatomie hobitů na zmenšené příslušníky Homo sapiens příliš nesedí a hobité by měli být zařazeni do samostatného druhu Homo floresiensis. Většina posledních vědeckých prací vyznívá spíš ve prospěch teorie nového lidského druhu. Výjimkou není ani studie výzkumníků ze Medicínského centra ve Stony Brook v New Yorku, kteří zkoumali kostru hobití ženy označené jako LB1, jinak také známé jako "Malá dáma z Floresu" nebo jen "Flo". 

Anatomické prvky lebky vědci porovnávali se znaky moderních i vymřelých příslušníků rodu Homo. Výsledky statistické analýzy jim ukázaly, že hobité spolu s primitivními lidmi spadají do jedné skupiny, zatímco moderní lidé a mikrocefalikové tvoří další dvě skupiny. Odlišnost hobitů od moderních lidí - včetně afrických Pygmejů a Křováků nebo Pygmejů z Andamanských ostrovů a Filipín - ale dokládají nejen primitivní znaky lebky a čelistí. 

Lebky různých zástupců starších lidí a neandrtálců jsou si vzájemně velmi podobné, lebky příslušníků druhu Homo sapiens jsou mnohem rozmanitějšíFoto: Philipp Gunz, University of Vienna, Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology Leipzig

Stehenní kosti hobitů jsou v poměru k tělu mnohem kratší, než u Pygmejů, což někteří vědci pokládali za důsledek ostrovního dwarfismu. Autoři studie ale tvrdí, že taková evoluční změna by nedávala smysl - dlouhé stehenní kosti usnadňují vzpřímenou chůzi a jejich zkracování by muselo vést k méně efektivnímu pohybu. V krátkých kostech vidí dědictví primitivních předků floreských hobitů, kterými mohli být jak lidé Homo erectus, tak příslušníci ještě staršího druhu Homo habilis. 

Zdroj: Significance