Líhně mění rybám DNA

Během jediné generace odchovaných v líhních prodělává DNA pstruhů duhových rozsáhlé dědičné změny.

V umělých líhních nacházejí ryby optimální podmínky. Mají tu dostatek potravy, dostatek kvalitní vody a nehrozí jim nebezpečí od přirozených nepřátel. Vysoký úhyn obvyklý v přírodě je potlačen a kritický raný věk přežívá mnohem vyšší procento jedinců. Populace mnoha ryb jsou proto zachraňovány odchovem v umělých podmínkách a následným vysazováním odrostlých ryb do volné přírody. Do našich řek se tak například pomalu vrací losos obecný. Jsou ale uměle odchované ryby rovnocennou náhražkou za divoce žijící rybí populaci? 

Odpověď na tuto otázku přináší studie týmu vedeného Markem Christiem z Purdue University v americkém West Lafayette publikovaná v předním vědeckém časopise Nature Communications. Vědci odchovali v umělé líhni pstruhy duhové a následně sledovali aktivitu genů v organismu rybek. Tu pak srovnávali s aktivitou stejných genů pstruhů z divoce žijící populace. Ryby z líhně měly výrazně změněnou aktivitu více než sedmi stovek genů. Svědčí to o jejich vysoké míře přizpůsobivosti. 

„Rybí líhně představují umělé prostředí, které na ryby působí silným selekčním tlakem,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Michael Blouin. „Betonová nádrž, kde se tísní 50 000 ryb krmených granulemi, je něco úplně jiného než potok ve volné přírodě.“ 

Zatím není úplně jasné, které dědičné vlastnosti ryby odchovem v líhních získávají a které naopak ztrácejí. Ze změněné aktivity genů lze ale vyčíst, že ryby z líhní mají posílené hojení ran, imunitu a metabolismus. To odpovídá předpokladu, že v počátcích chovu původně divokých zvířat představuje nejvážnější problém nahromadění velkého počtu zvířat na malém prostoru. Nese to s sebou zvýšené riziko poranění i riziko šíření infekčních chorob a cizopasníků. 

Vědci předpokládali, že odchov ryb v líhních a sádkách působí jako silný evoluční činitel a mění dědičnou informaci odchované rybí populace. Míry změn a rychlost, s jakou se dostavují, je ale zaskočila. Výsledky experimentu by měly posloužit jako východisko při hledání systémů odchovu ryb, které by co nejméně měnily jejich dědičnou informaci a co nejvíc přiblížily vývoj ryb jeho průběhu ve volných vodách. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace