Příroda25. července  2012  

Moře jako kafe

Pobřeží Oregonu - Foto: Franco Folini, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Pobřeží OregonuFoto: Franco Folini, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Vody Pacifiku při březích USA obsahují významná množství kofeinu, který pochází z odpadních vod lidských sídel.

Pacifické pobřeží Oregonu rozhodně nepatří k vyhlášeným letoviskům. Přesto je tu místy „moře jako kafe“. Není sice tak teplé, ale podobně jako oblíbený nápoj obsahuje významné množství kofeinu. Tento alkaloid si syntetizuje ve svém organismu řada rostlin. V moři při západním pobřeží USA ho ale žádný organismus neprodukuje. Přesto tu tým vedený Stevem Sylvesterem z Washington State University naměřil v mořské vodě koncentrace kofeinu až 45 nanogramů na litr. Z laboratorních pokusů je známo, že takto vysoké koncentrace razantně působí například na mořské měkkýše. 

Člověk konzumuje kofein především v nápojích pro jeho povzbudivé účinky. Díky nám se dostává kofeinu i tvorům žijícím ve volné přírodě. Vědci předpokládali, že hlavním zdrojem znečištění moře kofeinem budou odpadní vody procházející čističkami. To, jak je znečištění moře kofeinem rozložené do blízkosti potoků, řek a velkých sídel však napovídá, že čističky odpadních vod odstraňují kofein z odpadních vod překvapivě dobře. 

Členka výzkumného týmu Elise Graneková říká: „Ukázalo se, že místní zdroje znečištění jsou naopak poměrně vydatným zdrojem kofeinu v pobřežních vodách Oregonu a jejich význam pro znečištění oceánu je třeba důkladněji prověřit.“ 

Jak uvádí Sylvesterův tým v publikaci otištěné vědeckým časopisem Marine Pollution Bulletin, kofein může do povrchových vod pronikat z jednoduchých latrín a žump, jaké se budují například i v národních parcích na západním pobřeží USA. 

Spolu s kofeinem zcela jistě pronikají do životního prostředí i další látky. Mohou to být účinné složky léků, např. antidepresiv. Významný je i přísun látek používaných jako hormonální antikoncepce. Ty působí nepříznivě na rozmnožovací schopnost mnoha vodních organismů, od bezobratlých až po ryby. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Natura  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 

Planetárium

Kopie Chauvetovy jeskyně a konec sondy MESSENGER

Opylovači versus zemědělská výroba, dinosauří vejce z čínského Che-jüanu a rozluštění genetického kódu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas