Nebezpečné známosti ve světě rostlin

Slunéčko sedmitečnéFoto: Luboš Wišněwski

Rostliny mají značnou moc nad životy býložravců a zasahují i do života predátorů, kteří tyto býložravce loví.

Čím více je dravců, tím méně je býložravců a tím lépe se vede flóře. Tohle pravidlo se vztahuje na lvy, antilopy a traviny savan stejně jako na ryby, perloočky a vodní řasy. Čím více antilop lvi uloví a čím více perlooček ryby sežerou, tím lépe prosperují traviny a řasy. 

Američtí vědci vedení Anuragem Agrawalem z New Cornell University zjistili, že rostliny v podobných propletencích nehrají jen pasivní roli. Mohou do tohoto zápolení zasáhnout třemi různými strategiemi. S poškozením od býložravců se mohou vypořádat intenzivním růstem. Rostou rychleji, než je stačí škůdce požírat. Flóra může proti býložravé fauně nasadit obranné mechanismy, jako jsou trny nebo toxické látky. Rostliny se mohou chránit také tím, že k sobě lákají přirozené nepřátele svých škůdců, např. zalarmují vylučováním těkavých látek slunéčka, aby se zbavila mšic. 

Mšice maková (ilustr. obr.)Foto:  Purdue University

Ve studii zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science sledoval Agrawal vztahy mezi různými druhy klejich, jejich hmyzími škůdci a nepřáteli těchto škůdců. Zjistil, že rostliny nemají nikdy dost sil na to, aby zapojily všechny tři obranné mechanismy. Zvládnou nejvýše dva. Klejichy, které rychle rostou, produkují jen málo toxinů, ale za to vylučují látky, které lákají slunéčka k likvidaci mšic. Někdy však býložravec na toxickou obranu rostlin nedoplácí, ale využije ji ve svůj prospěch. Například u toxických druhů klejichy konzumují housenky motýlů danaů stěhovaných s listy i toxiny a jsou jimi pak chráněny před ptáky a dalšími nepřáteli. 

Podobný případ „ukradené obrany“ odhalili finští vědci pod vedením Susanny Saariové z university v Turku. Ti sledovali hraboše východoevropské, kteří se pásli na kostřavě luční napadené houbami rodu Neotyphodium. Houba produkuje nebezpečné mykotoxiny a vědci předpokládali, že by se kostřava mohla jejím prostřednictvím proti hrabošům bránit. Ukázalo se, že mykotoxiny hrabošům neškodí. Ti jsou po konzumaci houby spíše čilejší. Zkonzumované mykotoxiny však chrání hraboše před napadením lasicí kolčavou, která je k těmto houbovým jedům vnímavá. 

Studii finských vědců otiskl vědecký časopis PLoS ONE