Netopýři čelí sílícím hrozbám

Mnohé z 1 300 druhů netopýrů, kteří na zemi žijí, jsou už dnes ohrožené nebo jich citelně ubývá - Foto:  Columbia University

Mnohé z 1 300 druhů netopýrů, kteří na zemi žijí, jsou už dnes ohrožené nebo jich citelně ubýváFoto:  Columbia University

Jednadvacáté století vystavuje netopýry a jejich početné příbuzné těžkým zkouškám. Mnohé mají za následek masové hynutí těchto jedinečných savců.

S nástupem 21. století se staly hlavní hrozbou pro netopýry střety s větrnými turbínami a infekční plísňové onemocnění označované jako syndrom bílého nosu. Tyto dvě hrozby zabíjejí v současné době více netopýrů, než všechna ostatní dosud známá ohrožení. Mezinárodní tým vedený Thomasem O´Shea z United States Geological Survey to konstatuje v rozsáhlé analýze příčin úhynů netopýrů po celém světě, při které vycházel z údajů za poslední dvě staletí. Výsledky publikované ve vědeckém časopise Mammal Review nevěští pro netopýry nic dobrého. 

„Mnohé z 1 300 druhů netopýrů, kteří na zemi žijí, jsou už dnes ohrožené nebo jich citelně ubývá,“ říká Thomas O´Shea. „Přitom pro přežívání silných populací netopýrů je důležité, aby se jednotlivá zvířata dožívala pokud možno plného věku. Pozorujeme zcela nové trendy, kdy hlavní příčinu k úhynům netopýrů zavdává člověk. Tento stav není trvale udržitelný.“ 

Netopýři jsou dlouhověcí. Některé druhy se dožívají věku přes 40 roků. Přitom však mají poměrně nízkou plodnost. Rodí jen jedno mládě, protože březí samice by nemohla létat se zátěží vyššího počtu vyvíjejících se plodů v těle. Zvýšené úhyny mají proto na počty netopýrů těžké dopady a obnova populací je i po odstranění rizik pomalá. 

Přitom tito živočichové sehrávají globálně v přírodě důležité role. V tropech patří k významným opylovačům rostlin a druhy živící se plody přispívají k šíření semen rostlin na velké vzdálenosti. Důležité jsou i hmyzožravé druhy, které jsou přirozenými nepřáteli druhů hmyzu s noční aktivitou. Zemědělcům ročně zachrání před škůdci úrodu v hodnotě mnoha miliard dolarů. 

Netopýr druhu Carollia brevicauda - Foto: Diego Lizcano, licence Creative Commons Attribution 2.0

Netopýr druhu Carollia brevicaudaFoto: Diego Lizcano, licence Creative Commons Attribution 2.0

Pro svou studii využil O´Shea se svými spolupracovníky data z let 1790 až 2015. Zajímali se o události, při kterých zahynulo najednou více než deset netopýrů. Celkem jich vystopovali bezmála 1200 a mohli je rozdělit podle příčiny do devíti velkých skupin. Někdy byla na vině příroda. Těžce může netopýří populaci poznamenat silná bouře, zatopení jeskyní, kde zvířata zimují, nebo dlouhá letní sucha. Jindy stojí v pozadí zkázy netopýrů člověk. Například v Indii se lovili netopýři pro maso déle než 150 let. Autoři studie popisují také příklad jeskyně v Thajsku, kde počátkem 80. let minulého století lovci každý měsíc ulovili 10 000 netopýrů, kteří sem přilétali nocovat. 

Zabíjení netopýrů člověkem představovalo ve 20. století jednu z nejvážnějších hrozeb. Lidé je lovili pro maso nebo je z nejrůznějších důvodů hubili. Někdy jen proto, že je neměli rádi. Jindy proto, že netopýři přenášejí některé nebezpečné choroby. Zemědělci pronásledovali jako škůdce plodožravé druhy netopýrů. 

Lidé netopýry cíleně zabíjejí dodnes. Mnohem větší škody na netopýřích populacích ale od roku 2000 padají na vrub větrným turbínám. Ty ohrožují především tažné druhy netopýrů, kterým se při přeletech přes sedla a údolími staví do cesty lopatky turbín. Netopýra většinou lopatka neusmrtí přímým zásahem. Rotace vrtule však má za následek pokles tlaku vzduchu v dráze lopatek. Když netopýr touto poměrně úzkou „tlakovou níží“ proletí, poškodí mu výkyv tlaku citlivou plicní tkáň a zvíře uhyne na krvácení do plic. 

Další fatální hrozbu představuje především pro severoamerické netopýry zabijácká plíseň Pseudogymnoascus destructans. Ta způsobuje syndrom bílého nosu, při kterém dochází k rozvratu metabolismu a ve finální fázi k zástavě srdce v důsledku nerovnováhy iontů v krvi. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace