Pokračování projektu Tarsius, tentokrát v nové lokalitě

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártouny - Foto: Milada Petrů

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártounyFoto: Milada Petrů

V loňském roce jsme začali s terénní prací na projektu Tarsius, který se zaměřuje na jednoho z nejmenších a nejméně prozkoumaných primátů světa nártouna filipínského ( Tarsius syrichta). Od března do července jsme pobývali v lokalitě v blízkosti města Corella. Zde byla zřízena rezervace za účelem ochrany nártounů filipínských a také návštěvnické centrum a velká přírodní voliéra s nártouny. Na tomto místě jsme započali náš výzkum a také vzdělávací aktivity.

V roce 2010 jsme se poněkud přemístili. Naší hlavní základnou stále ještě zůstává ostrov Bohol. Nyní jsme ale několik kilometrů dále do vnitrozemí, v oblasti města Bilar. Tuhle lokalitu jsem vybrala z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším bylo, že v okolí města se nachází hned 2 chráněné oblasti, a to konkrétně Rajah Sikatuna Protected Landscape a Loboc Watershed. Jsou to největší chráněné parky zde na ostrově Bohol. Tuto oblast jsem navštívila samozřejmě i v loňském roce již při naší první cestě v roce 2007. Místní mi však neoblomně tvrdili, že tady v okolí Bilaru se nártouni nevyskytují. Existuje prý jedna oblast, kde nártouni jsou, ale to je asi 8 km do nitra pralesa a rozhodně to tam nevypadalo na podmínky vhodné k založení výzkumnického zázemí. Škoda. Základnu jsme tedy měli v loňském roce v Corelle a spolupracovali s nadací The Philippine Tarsier Foundation, Inc. a jejím návštěvnickým centrem. Během té doby jsem ale několikrát park Rajah Sikatuna navštívila, zejména proto, že je to nejlepší místo na pozorování letuch. Když přijdete před setměním, schopný průvodce vám letuchu najde a pak už zbývá jen počkat, až se letucha se soumrakem probere k životu a začne nad vámi plachtit. No a jednoho krásného večera se vracím plna zážitku s letuchou a najednou místní koncert cikád a kobylek přeruší krátké, ale víc než jasné volání nártouna. "You have tarsier here!" snažím se přesvědčit místního průvodce, který tomu očividně nevěří. Když se podobná událost opakovala o několik dní později, bylo jasno, že nártouni v této oblasti skutečně žijí. Nikdo o tom ovšem nevěděl a už vůbec tu nikdy neprobíhala žádná studie. Nabízela se tak jedinečná šance porovnat naše výsledky z loňského roku s touto novou lokalitou a navázat na loni započatou studii domovských okrsků, chování a akustické komunikace. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1)Foto: Milada Petrů

Přímo ve městě Bilar se nachází vysoká škola, na podzim loňského roku povýšena na univerzitu - Bohol Island State University, a ta má pod správou část lesa patřícího k oblasti Loboc Watershed právě na výzkumné účely. To, co jsme na minulé lokalitě obzvlášť postrádali, bylo aktivní zapojení místních ochranářů, vědců, studentů do našeho projektu. Přítomnost univerzity proto byla dalším jasným důvodem, který hovořil ve prospěch změny lokality. 

Co se zdálo, že by mohlo být horší než v Corelle, byla nepřítomnost turistického návštěvnického centra, které by umožnilo sdílet co nejvíce informací o nártounech a projektu s místními i zahraničními návštěvníky. Ale tu jako by nám spadl z nebe dar v podobě ochranářského centra Simply Butterflies a jeho zakladatelky, která, ačkoliv vede stanici na ochranu motýlů, má pro nártouny zvláštní slabost a ani na vteřinu neváhala náš projekt plně podporovat. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2)Foto: Milada Petrů

Po nezbytných přípravách, průzkumu místních podmínek a získání povolení jsme mohli konečně začít s prací v terénu. Jak jsem zmínila, kolem Bilaru se nachází dvě lokality, jednoduše řečeno dva pralesy, kde náš radiotelemetrický výzkum mohl probíhat. Protože náš výzkum by měl probíhat po dobu 1 roku, bylo nutné pečlivě zvážit všechna pro a proti. Celý leden jsem proto strávila obcházením obou lokalit společně s místními a hledáním vhodné oblasti jednak pro odchyt nártounů, jednak pro naše zázemí. Ačkoliv jsou oba lesy chráněným územím, v praxi se toto moc nedodržuje a dnes a denně potkáváte lovce se vzduchovkami či nalíčená oka v lese. Nártouni jsou na černém trhu velmi vyhledávaným artiklem a přítomnost pytláků by mohla náš výzkum poměrně vážně narušit. Proto jsem se nakonec rozhodla pro lokalitu v blízkosti univerzity, která by měla být přece jen o něco lépe chráněná a pytláci odtud údajně už před pár lety vymizeli. 

Koncem ledna a začátkem února přijeli do lokality další členové týmu a první dobrovolníci a mohlo se začít s odchytem. Jak odchyt a první kroky vypadaly, Vám přiblížíme v dalších reportážích. 

Autor:  Milada Petrů
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas