Pokračování projektu Tarsius, tentokrát v nové lokalitě

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártouny - Foto: Milada Petrů

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártounyFoto: Milada Petrů

V loňském roce jsme začali s terénní prací na projektu Tarsius, který se zaměřuje na jednoho z nejmenších a nejméně prozkoumaných primátů světa nártouna filipínského ( Tarsius syrichta). Od března do července jsme pobývali v lokalitě v blízkosti města Corella. Zde byla zřízena rezervace za účelem ochrany nártounů filipínských a také návštěvnické centrum a velká přírodní voliéra s nártouny. Na tomto místě jsme započali náš výzkum a také vzdělávací aktivity.

V roce 2010 jsme se poněkud přemístili. Naší hlavní základnou stále ještě zůstává ostrov Bohol. Nyní jsme ale několik kilometrů dále do vnitrozemí, v oblasti města Bilar. Tuhle lokalitu jsem vybrala z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším bylo, že v okolí města se nachází hned 2 chráněné oblasti, a to konkrétně Rajah Sikatuna Protected Landscape a Loboc Watershed. Jsou to největší chráněné parky zde na ostrově Bohol. Tuto oblast jsem navštívila samozřejmě i v loňském roce již při naší první cestě v roce 2007. Místní mi však neoblomně tvrdili, že tady v okolí Bilaru se nártouni nevyskytují. Existuje prý jedna oblast, kde nártouni jsou, ale to je asi 8 km do nitra pralesa a rozhodně to tam nevypadalo na podmínky vhodné k založení výzkumnického zázemí. Škoda. Základnu jsme tedy měli v loňském roce v Corelle a spolupracovali s nadací The Philippine Tarsier Foundation, Inc. a jejím návštěvnickým centrem. Během té doby jsem ale několikrát park Rajah Sikatuna navštívila, zejména proto, že je to nejlepší místo na pozorování letuch. Když přijdete před setměním, schopný průvodce vám letuchu najde a pak už zbývá jen počkat, až se letucha se soumrakem probere k životu a začne nad vámi plachtit. No a jednoho krásného večera se vracím plna zážitku s letuchou a najednou místní koncert cikád a kobylek přeruší krátké, ale víc než jasné volání nártouna. "You have tarsier here!" snažím se přesvědčit místního průvodce, který tomu očividně nevěří. Když se podobná událost opakovala o několik dní později, bylo jasno, že nártouni v této oblasti skutečně žijí. Nikdo o tom ovšem nevěděl a už vůbec tu nikdy neprobíhala žádná studie. Nabízela se tak jedinečná šance porovnat naše výsledky z loňského roku s touto novou lokalitou a navázat na loni započatou studii domovských okrsků, chování a akustické komunikace. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1)Foto: Milada Petrů

Přímo ve městě Bilar se nachází vysoká škola, na podzim loňského roku povýšena na univerzitu - Bohol Island State University, a ta má pod správou část lesa patřícího k oblasti Loboc Watershed právě na výzkumné účely. To, co jsme na minulé lokalitě obzvlášť postrádali, bylo aktivní zapojení místních ochranářů, vědců, studentů do našeho projektu. Přítomnost univerzity proto byla dalším jasným důvodem, který hovořil ve prospěch změny lokality. 

Co se zdálo, že by mohlo být horší než v Corelle, byla nepřítomnost turistického návštěvnického centra, které by umožnilo sdílet co nejvíce informací o nártounech a projektu s místními i zahraničními návštěvníky. Ale tu jako by nám spadl z nebe dar v podobě ochranářského centra Simply Butterflies a jeho zakladatelky, která, ačkoliv vede stanici na ochranu motýlů, má pro nártouny zvláštní slabost a ani na vteřinu neváhala náš projekt plně podporovat. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2)Foto: Milada Petrů

Po nezbytných přípravách, průzkumu místních podmínek a získání povolení jsme mohli konečně začít s prací v terénu. Jak jsem zmínila, kolem Bilaru se nachází dvě lokality, jednoduše řečeno dva pralesy, kde náš radiotelemetrický výzkum mohl probíhat. Protože náš výzkum by měl probíhat po dobu 1 roku, bylo nutné pečlivě zvážit všechna pro a proti. Celý leden jsem proto strávila obcházením obou lokalit společně s místními a hledáním vhodné oblasti jednak pro odchyt nártounů, jednak pro naše zázemí. Ačkoliv jsou oba lesy chráněným územím, v praxi se toto moc nedodržuje a dnes a denně potkáváte lovce se vzduchovkami či nalíčená oka v lese. Nártouni jsou na černém trhu velmi vyhledávaným artiklem a přítomnost pytláků by mohla náš výzkum poměrně vážně narušit. Proto jsem se nakonec rozhodla pro lokalitu v blízkosti univerzity, která by měla být přece jen o něco lépe chráněná a pytláci odtud údajně už před pár lety vymizeli. 

Koncem ledna a začátkem února přijeli do lokality další členové týmu a první dobrovolníci a mohlo se začít s odchytem. Jak odchyt a první kroky vypadaly, Vám přiblížíme v dalších reportážích. 

Autor:  Milada Petrů
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. července  2015 v 15:00       rubrika: Příroda

    Dobráci a sobci mezi promykami

    Africké šelmičky mangusty žíhané jsou vyhraněné osobnosti. Buď jsou po celý život nezištné, nebo se naopak chovají jako sobci.

     
  • 30. července  2015 v 10:00     FotogalerieAudio  rubrika: Příroda

    Ponor do Hranické propasti může trvat i přes 10 hodin

    Z vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou vede nenápadná, lesní pěšina, která po zhruba půlkilometrovém výšlapu končí u tabule s nápisem Hranická propast. Na dně propasti, v téměř 70 metrové hloubce, se skrývá jezírko....

     
  • 24. července  2015 v 15:00       rubrika: Příroda

    Baktérie, které “vdechují” uran

    Vědci z Rutgersovy univerzity objevili baktérii, žijící v půdě, která je pravděpodobně schopna metabolicky konzumovat a upravovat uran a čistit od něj okolní prostředí. Na tomto výzkumu spolupracují s výzkumníky amerického...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas