Pokračování projektu Tarsius, tentokrát v nové lokalitě

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártouny - Foto: Milada Petrů

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártounyFoto: Milada Petrů

V loňském roce jsme začali s terénní prací na projektu Tarsius, který se zaměřuje na jednoho z nejmenších a nejméně prozkoumaných primátů světa nártouna filipínského ( Tarsius syrichta). Od března do července jsme pobývali v lokalitě v blízkosti města Corella. Zde byla zřízena rezervace za účelem ochrany nártounů filipínských a také návštěvnické centrum a velká přírodní voliéra s nártouny. Na tomto místě jsme započali náš výzkum a také vzdělávací aktivity.

V roce 2010 jsme se poněkud přemístili. Naší hlavní základnou stále ještě zůstává ostrov Bohol. Nyní jsme ale několik kilometrů dále do vnitrozemí, v oblasti města Bilar. Tuhle lokalitu jsem vybrala z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším bylo, že v okolí města se nachází hned 2 chráněné oblasti, a to konkrétně Rajah Sikatuna Protected Landscape a Loboc Watershed. Jsou to největší chráněné parky zde na ostrově Bohol. Tuto oblast jsem navštívila samozřejmě i v loňském roce již při naší první cestě v roce 2007. Místní mi však neoblomně tvrdili, že tady v okolí Bilaru se nártouni nevyskytují. Existuje prý jedna oblast, kde nártouni jsou, ale to je asi 8 km do nitra pralesa a rozhodně to tam nevypadalo na podmínky vhodné k založení výzkumnického zázemí. Škoda. Základnu jsme tedy měli v loňském roce v Corelle a spolupracovali s nadací The Philippine Tarsier Foundation, Inc. a jejím návštěvnickým centrem. Během té doby jsem ale několikrát park Rajah Sikatuna navštívila, zejména proto, že je to nejlepší místo na pozorování letuch. Když přijdete před setměním, schopný průvodce vám letuchu najde a pak už zbývá jen počkat, až se letucha se soumrakem probere k životu a začne nad vámi plachtit. No a jednoho krásného večera se vracím plna zážitku s letuchou a najednou místní koncert cikád a kobylek přeruší krátké, ale víc než jasné volání nártouna. "You have tarsier here!" snažím se přesvědčit místního průvodce, který tomu očividně nevěří. Když se podobná událost opakovala o několik dní později, bylo jasno, že nártouni v této oblasti skutečně žijí. Nikdo o tom ovšem nevěděl a už vůbec tu nikdy neprobíhala žádná studie. Nabízela se tak jedinečná šance porovnat naše výsledky z loňského roku s touto novou lokalitou a navázat na loni započatou studii domovských okrsků, chování a akustické komunikace. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1)Foto: Milada Petrů

Přímo ve městě Bilar se nachází vysoká škola, na podzim loňského roku povýšena na univerzitu - Bohol Island State University, a ta má pod správou část lesa patřícího k oblasti Loboc Watershed právě na výzkumné účely. To, co jsme na minulé lokalitě obzvlášť postrádali, bylo aktivní zapojení místních ochranářů, vědců, studentů do našeho projektu. Přítomnost univerzity proto byla dalším jasným důvodem, který hovořil ve prospěch změny lokality. 

Co se zdálo, že by mohlo být horší než v Corelle, byla nepřítomnost turistického návštěvnického centra, které by umožnilo sdílet co nejvíce informací o nártounech a projektu s místními i zahraničními návštěvníky. Ale tu jako by nám spadl z nebe dar v podobě ochranářského centra Simply Butterflies a jeho zakladatelky, která, ačkoliv vede stanici na ochranu motýlů, má pro nártouny zvláštní slabost a ani na vteřinu neváhala náš projekt plně podporovat. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2)Foto: Milada Petrů

Po nezbytných přípravách, průzkumu místních podmínek a získání povolení jsme mohli konečně začít s prací v terénu. Jak jsem zmínila, kolem Bilaru se nachází dvě lokality, jednoduše řečeno dva pralesy, kde náš radiotelemetrický výzkum mohl probíhat. Protože náš výzkum by měl probíhat po dobu 1 roku, bylo nutné pečlivě zvážit všechna pro a proti. Celý leden jsem proto strávila obcházením obou lokalit společně s místními a hledáním vhodné oblasti jednak pro odchyt nártounů, jednak pro naše zázemí. Ačkoliv jsou oba lesy chráněným územím, v praxi se toto moc nedodržuje a dnes a denně potkáváte lovce se vzduchovkami či nalíčená oka v lese. Nártouni jsou na černém trhu velmi vyhledávaným artiklem a přítomnost pytláků by mohla náš výzkum poměrně vážně narušit. Proto jsem se nakonec rozhodla pro lokalitu v blízkosti univerzity, která by měla být přece jen o něco lépe chráněná a pytláci odtud údajně už před pár lety vymizeli. 

Koncem ledna a začátkem února přijeli do lokality další členové týmu a první dobrovolníci a mohlo se začít s odchytem. Jak odchyt a první kroky vypadaly, Vám přiblížíme v dalších reportážích. 

Autor:  Milada Petrů
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas