Příroda6. března  2010  

Pokračování projektu Tarsius, tentokrát v nové lokalitě

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártouny - Foto: Milada Petrů

Společně s místními obhlížíme a vybíráme vhodnou lokalitu a hledáme nártounyFoto: Milada Petrů

V loňském roce jsme začali s terénní prací na projektu Tarsius, který se zaměřuje na jednoho z nejmenších a nejméně prozkoumaných primátů světa nártouna filipínského ( Tarsius syrichta). Od března do července jsme pobývali v lokalitě v blízkosti města Corella. Zde byla zřízena rezervace za účelem ochrany nártounů filipínských a také návštěvnické centrum a velká přírodní voliéra s nártouny. Na tomto místě jsme započali náš výzkum a také vzdělávací aktivity.

V roce 2010 jsme se poněkud přemístili. Naší hlavní základnou stále ještě zůstává ostrov Bohol. Nyní jsme ale několik kilometrů dále do vnitrozemí, v oblasti města Bilar. Tuhle lokalitu jsem vybrala z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším bylo, že v okolí města se nachází hned 2 chráněné oblasti, a to konkrétně Rajah Sikatuna Protected Landscape a Loboc Watershed. Jsou to největší chráněné parky zde na ostrově Bohol. Tuto oblast jsem navštívila samozřejmě i v loňském roce již při naší první cestě v roce 2007. Místní mi však neoblomně tvrdili, že tady v okolí Bilaru se nártouni nevyskytují. Existuje prý jedna oblast, kde nártouni jsou, ale to je asi 8 km do nitra pralesa a rozhodně to tam nevypadalo na podmínky vhodné k založení výzkumnického zázemí. Škoda. Základnu jsme tedy měli v loňském roce v Corelle a spolupracovali s nadací The Philippine Tarsier Foundation, Inc. a jejím návštěvnickým centrem. Během té doby jsem ale několikrát park Rajah Sikatuna navštívila, zejména proto, že je to nejlepší místo na pozorování letuch. Když přijdete před setměním, schopný průvodce vám letuchu najde a pak už zbývá jen počkat, až se letucha se soumrakem probere k životu a začne nad vámi plachtit. No a jednoho krásného večera se vracím plna zážitku s letuchou a najednou místní koncert cikád a kobylek přeruší krátké, ale víc než jasné volání nártouna. "You have tarsier here!" snažím se přesvědčit místního průvodce, který tomu očividně nevěří. Když se podobná událost opakovala o několik dní později, bylo jasno, že nártouni v této oblasti skutečně žijí. Nikdo o tom ovšem nevěděl a už vůbec tu nikdy neprobíhala žádná studie. Nabízela se tak jedinečná šance porovnat naše výsledky z loňského roku s touto novou lokalitou a navázat na loni započatou studii domovských okrsků, chování a akustické komunikace. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (1)Foto: Milada Petrů

Přímo ve městě Bilar se nachází vysoká škola, na podzim loňského roku povýšena na univerzitu - Bohol Island State University, a ta má pod správou část lesa patřícího k oblasti Loboc Watershed právě na výzkumné účely. To, co jsme na minulé lokalitě obzvlášť postrádali, bylo aktivní zapojení místních ochranářů, vědců, studentů do našeho projektu. Přítomnost univerzity proto byla dalším jasným důvodem, který hovořil ve prospěch změny lokality. 

Co se zdálo, že by mohlo být horší než v Corelle, byla nepřítomnost turistického návštěvnického centra, které by umožnilo sdílet co nejvíce informací o nártounech a projektu s místními i zahraničními návštěvníky. Ale tu jako by nám spadl z nebe dar v podobě ochranářského centra Simply Butterflies a jeho zakladatelky, která, ačkoliv vede stanici na ochranu motýlů, má pro nártouny zvláštní slabost a ani na vteřinu neváhala náš projekt plně podporovat. 

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2) - Foto: Milada Petrů

Pohled na prales, kde nakonec výzkum probíhá (2)Foto: Milada Petrů

Po nezbytných přípravách, průzkumu místních podmínek a získání povolení jsme mohli konečně začít s prací v terénu. Jak jsem zmínila, kolem Bilaru se nachází dvě lokality, jednoduše řečeno dva pralesy, kde náš radiotelemetrický výzkum mohl probíhat. Protože náš výzkum by měl probíhat po dobu 1 roku, bylo nutné pečlivě zvážit všechna pro a proti. Celý leden jsem proto strávila obcházením obou lokalit společně s místními a hledáním vhodné oblasti jednak pro odchyt nártounů, jednak pro naše zázemí. Ačkoliv jsou oba lesy chráněným územím, v praxi se toto moc nedodržuje a dnes a denně potkáváte lovce se vzduchovkami či nalíčená oka v lese. Nártouni jsou na černém trhu velmi vyhledávaným artiklem a přítomnost pytláků by mohla náš výzkum poměrně vážně narušit. Proto jsem se nakonec rozhodla pro lokalitu v blízkosti univerzity, která by měla být přece jen o něco lépe chráněná a pytláci odtud údajně už před pár lety vymizeli. 

Koncem ledna a začátkem února přijeli do lokality další členové týmu a první dobrovolníci a mohlo se začít s odchytem. Jak odchyt a první kroky vypadaly, Vám přiblížíme v dalších reportážích. 

Autor:  Milada Petrů
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

  • 22. dubna  2014 v 17:00       rubrika: Příroda

    Mafiánské praktiky parazitických ptáků

    Pokud by zpěvní ptáci rozuměli lidské řeči, nejspíš by jim nebylo cizí slovo výpalné. Přinejmenším jeden druh hnízdního parazita totiž využívá...

     
  • 18. dubna  2014 v 13:00       rubrika: Příroda

    Co s dingem?

    Má Austrálie chránit divokého psa dingo? Nebo by měl být vyhuben jako přivandrovalec a škodná?

     
  • 17. dubna  2014 v 17:00       rubrika: Příroda

    Nejstarší předek býložravců

    300 milionů let stará fosilie plazího mláděte naznačuje, jakým způsobem se ze suchozemských masožravců vyvinuli první skuteční býložravci.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis mysli s Cyrilem Höschlem

Informační technologie mění medicínu

Aktigraf a další technologické novinky. 26. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Nejdelší vesmírná cesta

Pouť kosmických sond Voyager. 19. dubna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem

Lovci menhirů

Co kameny vypovídají o našich předcích? 12. dubna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem

Zástavba bývalého opevnění Hradčan

Co stojí v místech historického opevnění? 5. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem

Taje hadího života

Hadi - mistrovské dílo evoluce. 29. března

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem

Radiový vesmír

Nejdelší vlny ve vesmíru. 22. března

 

Planetárium

Mušky octomilky jako prvotřídní piloti a „prasátka“ na Marsu

„Kosmická sakura“ z chrámu v japonském Gifu, dražba obřího vejce z Madagaskaru a napínavý souboj týmů...

Meteor

Fyzikální pokus - tužka a rýže

Když nasypete do suché prázdné plastové lahve obyčejnou rýži, zapíchnete do ni tužku a pokusíte se ji...

Mozaika

Výzkumy v Centru CzechGlobe

V Brně za necelý týden naplno zahájí provoz nová pracoviště centra výzkumu globální změny, kde vědci...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas