Předkové kytovců měli šišatou lebku

Delfín, ilustrační obrázekFoto: Stock Exchange, User: equineator

Lebka moderních ozubených kytovců vypadá, jako by utržila silnou ránu ze strany a trochu se zkřivila. A jak se zdá, podobně na tom byli i předkové všech kytovců.

Moderní kytovci se dělí na dvě velké skupiny. Do podřádu ozubených (Odontoceti) patří například delfíni, vorvani a kosatky. Plejtváci, velryby černé a keporkakové spadají do druhého podřádu kosticovci (Mysticeti). Zásadním rozdílem mezi oběma skupinami kytovců nejsou jen zuby a kostice. Ozubení kytovci mají schopnost echolokace a jejich lebka je v podélné ose asymetrická. U kosticovců lebka jsou levá a pravá polovina lebky stejné a echolokaci bychom u nich hledali marně. Vědci se proto dlouho domnívali, že křivá lebka ozubených kytovců je moderní adaptací, která se objevila v souvislosti s echolokací. Archeoceti, ze kterých se před 34 miliony let začali vyvíjet moderní kytovci, tedy měli mít lebku symetrickou. 

Model asymetrické lebky archeoceta Basilosaurus isisFoto: Julia M. Fahlke

Tohoto přesvědčení se drželi i biologové z Michiganské univerzity, kteří zkoumali lebku 37 milionů let starého kytovce Basilosaurus. Přední část lebky je na první pohled zkřivená, ale to mohl být důsledek tlaku vrstev sedimentů během fosilizace. Vědci se ji během 3D modelování pokoušeli virtuálně narovnat, a ke svému překvapení zjistili, že čelisti pak nesedí k sobě. To znamenalo, že asymetrický tvar byl původní. Šlo o dochylku, nebo měli archeoceti skutečně křivou lebku? Vědci prozkoumali lebky dalších jedinců a zjistili, že všechny se při pohledu shora stáčejí na levou stranu. 

Asymetrie lebky tedy vznikla ještě předtím, než se od sebe oddělili ozubení kytovci a kosticovci. První kosticovci museli mít asymetrickou lebku, ze které se později stala lebka symetrická. Asymetrie lebky také předcházela vznik echolokace. Je však možné, že archeocetům pomáhala určit směr, ze kterého se pod vodou nesl zvuk. Něco podobného najdeme například u sov, kterým asymetrické ušní otvory pomáhají odlišit zvuk, který dělá hraboš v listí od šumění stromů. 

Zdroj: PNAS