Spor o fungicidy

Kolonie plísně Aspergilus fumigatusFoto: Licence GNU

Přispívají postřiky polí, vinic a sadů ke vzniku plísní, které napadají lidský organismus a vzdorují běžným lékům? Nejnovější studie nizozemských vědců dokazuje, že ano. Experti se netají skepsi.

Plíseň Aspergilus fumigatus se běžně vyskytuje v půdě a její spóry jsou všude kolem nás. Pokud vdechnou zárodky plísně lidé s oslabeným imunitním systémem, můžou onemocnět chorobou označovanou jako aspergilóza. V té chvíli obvykle lékaři sáhnou po lécích, jejichž molekuly jsou odvozeny od azolových sloučenin. Některé kmeny plísně Aspergilus fumigatus však azolům vzdorují a pak se léčba komplikuje. Někdy nedokážou lékaři pacienta zachránit. 

Tým mikrobiologů pod vedením Paula Verweije z maastrichtského Universitair Medisch Centrum St Radboud zjistil, že většina rezistentních kmenů plísně vděčí za nebezpečnou odolnost k azolům dvěma mutacím genu cyp51A. Zdá se, že se rezistence nevyvine u plísně až v těle pacienta, ale že lidé vdechují spóry plísně, která už je rezistentní. Verweij viní ze vzniku rezistence postřiky na ochranu úrody z polí, sadů a vinic před plísněmi. 

Hrozba nebo planý poplach? 

Ošetření zemědělských plodin fungicidyFoto: Fotobanka stock.xchng

Nizozemská studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet Infectious Diseases vyvolala mezi odborníky bouřlivé diskuse. Mikrobiolog Herbert Hof z Heidelberské university přímo obvinil Verwieje z vyvolávání planého poplachu a "honby za senzací strašením veřejnosti ve stylu hororových filmů". Podle Hofa nepředstavují geny pro rezistenci u plísní významnější riziko pro zdraví lidí, protože si plísně, na rozdíl od bakterií, nedokážou gen pro rezistenci vzájemně předávat. 

Zatím chybí přímý důkaz o tom, že rezistenci původců aspergilózy k azolům mají na svědomí zemědělské postřiky. Pokud by se ale podezření nizozemských vědců potvrdilo, asi bychom přistoupili k zákazu některých postřiků. Následky a přínosy takového kroku se dají jen těžko odhadnout. Za mnohé postřiky neexistuje adekvátní náhrada a napadení úrody plísněmi rodu Aspergilus zvyšuje riziko tvorby plísňových jedů zvaných mykotoxiny. Ty jsou s to vyvolat závažná onemocnění, například rakovinu jater. 

Zdroj: The Lancet Infectious Disease