Tajemství úspěchu mikroskopické řasy

Jednobuněčné mořské řasy Emiliania huxleyi pod elektronovým mikroskopem - Foto: Lennart Bach,  GEOMAR

Jednobuněčné mořské řasy Emiliania huxleyi pod elektronovým mikroskopemFoto: Lennart Bach, GEOMAR

Pestrý sortiment genů v dědičné informaci mikroskopické mořské řasy vědce zaskočil.

Vypadá jako fotbalový míč. Nesedí však rozměry. Tenhle „míč“ má průměr 0,005 milimetru. A liší se i materiálem. V nitru se místo gumové „duše“ skrývá buňka řasy. Pevný kožený „obal“ nahrazují tenké vápenaté destičky. A také velikost „výrobní série“ je dramaticky odlišná. I když se fotbalové míče vyrábějí na světě v ohromných počtech, ve srovnání s počty mikroskopických „míčů“ řasy Emiliania huxleyi je to pouhá špetka.  

Mořská řasa Emiliania huxleyi přezdívaná zkráceně Ehux patří k nejhojnějším pozemským organismům. Pokud u ní dojde k „populační explozi“ dokážou její mikroskopické buňky zbarvit mořskou vodu na rozsáhlých oblastech. Mračna řas jsou pak jasně patrná dokonce i z družic kroužících po oběžné dráze kolem Země. Z vápenatých schránek jejích příbuzných se vytvářely mohutné vrstvy hornin, jaké tvoří například slavné Doverské útesy na anglickém pobřeží kanálu La Manche. Pro stavbu vápenných schránek potřebuje Emiliania huxleyi oxid uhličitý, a tak její význam tkví i v tom, že přispívá k odsávání tohoto skleníkového plynu ze zemské atmosféry.  

Mořská řasa Emiliania huxleyi přezdívaná zkráceně Ehux patří k nejhojnějším pozemským organismům - Foto: Alison R. Taylor, Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5 Netherlands

Mořská řasa Emiliania huxleyi přezdívaná zkráceně Ehux patří k nejhojnějším pozemským organismůmFoto: Alison R. Taylor, Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5 Netherlands


Emiliania huxleyi potřebuje k životu světlo. Proto žije jen v povrchových vodách. To je ale jedno z mála omezení, kterým podléhá. Dokáže přežít jak v tropech tak i v polárních krajích, ve vodách bohatých na živiny i ve vodách, jež jsou na živiny chudé. Vědce zajímalo, co řasu k tak vysoké adaptační schopnosti předurčuje, a proto začali zkoumat její dědičnou informaci. Tým tvořený pětasedmdesáti odborníky ze Spojených států, Německa, Kanady, Francie, Velké Británie, Belgie a Chile přečetl kompletní genom řas Emiliania huxleyi posbíraných v různých částech světa.  

Výsledky publikované ve vědeckém týdeníku Nature jsou překvapivé. Řasy z různých koutů světa mají sice základní společnou sadu genů, ale ta tvoří zhruba jen tři čtvrtiny jejich dědičné ínformace. Zbývající část genomů se liší u jednotlivých populací. Takovou situaci známe u genomů bakterií. U vyšších organismů byl tzv. pangenom odhalen poprvé. Celkový sortiment genů, který vlastní různé typy řasy žijící v odlišných podmínkách, je zřejmě nepřeberný a jeho rozsah zatím spíše jen tušíme. Některé populace řasy tak mají sadu genů, která jim umožňuje přežít s minimálním přísunem životně důležitého fosforu, další dokážou velmi úsporně hospodařit třeba s ionty železa nebo s dusíkem. Vědci narazili i na skupinu genů, která chrání některé populace řasy Emiliania huxleyi před škodlivými účinky ultrafialového záření. Informace o pangenomu řasy Emiliania huxleyi vítají odborníci v souvislosti s hrozbou klimatických změn, jež mohou následně vyvolat i významné změny v mořských ekosystémech. Zdá se, že celosvětová populace řasy Emiliania huxleyi disponuje dostatečným sortimentem genů, aby se změnám klimatu dokázala přizpůsobit.  

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Se Sergejem Krikaljovem o prvenstvích v kosmu a Vánocích na vesmírné stanici

Legendární ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil ve vesmíru v součtu více než dva roky a dva měsíce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace