Usvědčený mrchožrout tyranosaurus

Tarbosaurus bataarFoto: Gunnar Ries, Creative Commons

Byli velcí, draví a smrtelně nebezpeční. Občas se ale chovali jako obyčejní mrchožrouti, který se přiživují, kde se dá. Řeč je o tyranosaurech.

Stravovací návyky největšího zástupce čeledi Tyrannosauridae - tyranosaura rexe – nejsou tak jasné, jak by se po shlédnutí filmu Jurský park mohlo zdát. Existují vědci jako známý americký paleontolog Jack Horner, který tvrdí, že mohutná stavba hlavy, silné zadní nohy a zakrnělé „ruce“ neodpovídají profilu aktivního dravce. Tyranosaurus byl podle něj relativně neohrabaný a živil se jako mrchožrout. Naprostá většina paleontologů se však přiklání spíš k tomu, že „T-rex“ a také další druhy tyranosauroidů lovily živou kořist. Nový nález nicméně dokládá, že sem tam tyranosauři mrchožroutským sklonům určitě neodolali.
 

Srovnání výšky Tarbosaura s člověkemFoto:  Dinoguy2, licence GNU Free Documentation License

V Mongolsku paleontologové objevili 90 cm dlouhou pažní kost býložravého hadrosaura z rodu Saurolophus, na které jsou nesmazatelné otisky zubů. Jejich design vypovídá o tom, že do kosti se před 70 miliony let zakousl hladový Tarbosaurus a pokoušel se z ní odervat kusy masa. Tarbosauři jsou jedním z asijských druhů tyranosauroidů, kteří dorůstali jen o málo menší velikosti než 13metrový Tyrannosaurus rex. Samozřejmě by bylo možné, že hladový Tarbosaurus hadrosaura jednoduše ulovil. To by se ale nesměl najít i zbytek kostry, který nenese ani škrábnutí. Vědci se domnívají, že Saurolophus zahynul a jeho tělo částečně pohřbily říční sedimenty. Jedinou částí, která vyčnívala, byla horní končetina, na kterou narazil hladový Tarbosaurus. 

Objev samozřejmě nevypovídá o tom, že by tarbosauři nebo jiné druhy tyranosaurů byli výhradními mrchožrouty. Dokládá ale, že tyranosauři nebyli mezi dravci žádnou výjimkou a kořistí, která neutíkala ani se nemohla bránit, jen tak nepohrdli. 

Zdroj: NewScientist, Acta Paleontologica Polonica