Velký cestovatel Gondwana

Paleomagnetický rekord z oblasti Amadesus Basin v AustráliiFoto: Ross Mitchell, Yale University

Na počátku kambria se mnoha živočichům mohla trochu zatočit hlava. Nově získané důkazy ukazují, že superkontinent Gondwana před více než půl miliardou let nabral na geologické poměry závratnou rychlost a posunul se asi o 60 stupňů.

Gondwana tvořila jižní polovinu superkontinetu Pangea, který ve své době jako jediný vyčuhoval nad hladinu oceánů a později se rozpadl na jednotlivé kontinenty. Úplný rozpad započal asi před 200 miliony let, ale rušno bylo mnohem dříve. Na základě toho, co víme o pohybu tektonických desek z přelomu mezozoika a kenozoika, vědci odhadli jejich maximální rychlost na přibližně 20 cm za rok. Výsledky paleomagnetických studií z mnohem staršího období kambria jsou však poněkud kontroverzní - naznačují, že desky se tehdy svému rychlostnímu limitu velmi blížily a možná jej i překračovaly. 

Oblast Amadeus Basin v AustráliiFoto: Digital Chart of the World, Creative Commons

O možné „nadlimitní rychlosti“ tektonických desek v kambriu vypovídají i výsledky nejnovější studie. Vědci z Yaleské univerzity zkoumali paleomagnetický záznam v sedimentech Amadeus Basin v centrální Austrálii. Na základě studia magnetizace pravěkých hornin došli k závěru, že před 525 miliony let se celá Gondwana pootočila asi o 60 stupňů. Kupříkladu oblast dnešní Brazílie se kvůli tomu z blízkosti jižního pólu přesunula do tropické oblasti. Rychlost pohybu některých částí Gondwany přitom dosahovala nejméně 16 cm (+12/-8) cm za rok, což z pohledu geologa můžeme brát jako závratnou rychlost. Pro srovnání, dnešní tektonické desky jsou mnohem méně uspěchané - posunují se jen o pár centimetrů za rok, a nejvyšší zaznamenaná rychlost činí 4 cm za rok. 

Co tak rychlý posun tektonických desek v kambriu vyvolalo, zatím není jasné. První možností je, že šlo výsledek deskové tektoniky čili posunů jednotlivých desek vůči sobě. Druhou představuje fenomén známý jako skutečný pohyb pólů (true polar wander). Veškerá pevninská masa by potom rotovala v souladu s rotací zemské osy, při které se měnila poloha geografických pólů. Ať už byla příčina jakákoli, posun Gondwany musel mít obrovský dopad a ovlivnil i tak globální faktory, jako je koncentrace oxidu uhličitého a výška oceánů. Vůbec není vyloučené, že právě tyto změny ovlivnily takzvanou kambrijskou explozi – prudký nárůst diverzity života, který spadá právě do období rychlého posunu Gondwany. 

Zdroj: Yale University, Geology