Vychází časopis Naše příroda 4/2012

Larva páskovce (řád Vážky) - Foto: Naše příroda, Jan Hamrský

Larva páskovce (řád Vážky)Foto: Naše příroda, Jan Hamrský

Uprostřed léta určitě málokdo odolá koupání v přírodních nádržích. Tušíte však, jak neuvěřitelná dramata se dějí pod hladinou, kdy se ve vteřině z útočníka stane oběť a naopak bezmocný tvor zakrátko vyroste v nebezpečného predátora?

V článku Jana Hamrského se vypravíme do úžasného světa vodního hmyzu mezi larvy vážek, potápníků či důmyslně maskovaných chrostíků. Na chvíli budeme sledovat námluvy vyder, seznámíme se s vysokohorskými motýly a zajdeme až do hluboké minulosti, abychom sledovali dávnou stopu našich hadů a rozpoznali, z jakých částí Evropy se k nám dostali.
 

Vydra s podařeným úlovkem kapra - Foto: Naše příroda, Ivan Kňaze

Vydra s podařeným úlovkem kapraFoto: Naše příroda, Ivan Kňaze

Vodní hmyz
„Po mnoha měsících nastal i její čas. Neví, co bude dál, ale cítí, že přichází velká změna. Již mnohokrát svlékla svůj tuhý ochranný krunýř, aby mohla dále růst. Nyní je to jiné. Tělo pod kůží jakoby jí nepatřilo, smysly se mění, několik dní neměla potřebu jíst a zářící hladina je tak přitažlivá. Té touze už nelze odolat. Vší silou vyráží vstříc hranici dvou světů. Po překonání povrchového napětí vody stará kůže puká a odhaluje nové okřídlené tělo. Oči ještě nestihly přivyknout tomu jasu všude kolem, když ji bleskově uchvátí mohutná kusadla a stáhnou zpět pod vodní hladinu. Téměř vylíhlá jepice přispěla svou obětí k přežití dospívající larvě vážky. Zmítající se kořist však často upozorní obávané dravce. Připlouvají ryby a role lovce a kořisti se v okamžiku mění. V potravním řetězci se už uzavírá další článek nebýt náhlého otřesu, který prudce zvíří dno a ukryje larvu vážky pod vrstvou sedimentů.“ 

Obratná vydra
„Svatební hry u vyder, to jsou zvláštní ritualizované projevy, jež se odehrávají v hluboké vodě. Na hladině se vydry objeví jen tehdy, když se chce jeden či druhý nadýchat čerstvého vzduchu. Při společné hře se už nehvízdá, ale své dorozumívací signály projevují jakýmsi mručením. Zdá se mi, že mručí jen samice a samec se chová podle její intonace a síly hlasu. Musí jí přece, své družce, dobře porozumět, co vypráví jejich vlastní řečí.“ 

Užovka obojková je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecné - Foto: Naše příroda, Michal Hykel

Užovka obojková je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecnéFoto: Naše příroda, Michal Hykel

Kde se vzali naši hadi?
O plazech, potažmo o našich hadech, v časopise Naše příroda již pár příspěvků vyšlo. To, že s námi stejně jako s ostatními živými organismy sdílí společný životní prostor, je věc tak samozřejmá, že se nad ní běžně ani nezamýšlíme. Kde se však tito nádherní tvorové ve střední Evropě vzali? Odkud pocházejí? Kde jednotlivé druhy vznikly? Proč je dnešní diverzita plazů našich končin jen zlomkem toho, co jsme tu měli v teplých obdobích během posledních 60 milionů let? Proč se v Česku, resp. na Slovensku vyskytuje jen nějakých pět druhů, zatímco třeba v nedalekém Maďarsku je hadích druhů již sedm? 

Obsah čísla 04/2012 

Mšice – hospodářská zvířata mravenců / Hana a Vladimír Motyčkovi
Horští okáči na Slovensku / Miroslav a Marián Kulfan
Obratná vydra / Ivan Kňaze
Vodní hmyz / Jan Hamrský
Abnormality u bylin / Jozef Májsky
Kde se vzali naši hadi / Daniel Jablonski
Rožďalovické rybníky / Vladimír Šoltys
Atraktivní, leč nevítaný host z Ameriky / Jiří a Pavel Unarovi
Sršeň obecná / Jaroslava Siantová
Zlatohlávek skvostný / Mladen Kaděra
Otmíčská hora / Radmila Matulová
Hřebenovkou stále ještě opuštěných Rychlebských hor / Martin Janoška
Fotografové přírody – Martin Pustelník
Jedlé dary přírody – šťovík kyselý / Květa Šimková
Hostivické rybníky / Jan Moravec
Zaměnitelné houby: hřib smrkový, hřib žlučník / Michal Mikšík 

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.

Autor:  Pavla Mládková, Naše příroda

Nové články v rubrice

  • 27. února  2015 v 16:00     Audio  rubrika: Příroda

    Největší evropská poušť je černá jako bota

    Ledovce a pouště se v zeměpisu odjakživa uvádějí jako dva extrémy, na kterých se dá dobře ilustrovat rozmanitost naší planety. Vždyť co už si může být vzdálenější než poušť a ledovec? A přece bychom na Zemi našli místo,...

     
  • 27. února  2015 v 11:00       rubrika: Příroda

    Papoušci s odolnými batůžky

    Novozélandští vědci slaví. Poprvé se jim podařilo sledovat pohyb ohrožených papoušků nestorů kea pomocí GPS.

     
  • 20. února  2015 v 17:00       rubrika: Příroda

    Nejpevnější přírodní materiál

    Zuby jednoho vodního plže jsou “vyrobeny” z pevnějšího materiálu, než je pavoučí hedvábí nebo Kevlar. K tomuto závěru dospěli britští vědci z univerzity v městě Portsmouth.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 

Meteor

Před spaním sviťte málo a žlutým světlem, abyste si nepřeřídili biorytmus

Biologické hodiny živých organismů jsou stále plné záhad. O jejich řízení světlem už ale věda ví hodně....

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas