Vychází časopis Naše příroda 4/2012

Larva páskovce (řád Vážky) - Foto: Naše příroda, Jan Hamrský

Larva páskovce (řád Vážky)Foto: Naše příroda, Jan Hamrský

Uprostřed léta určitě málokdo odolá koupání v přírodních nádržích. Tušíte však, jak neuvěřitelná dramata se dějí pod hladinou, kdy se ve vteřině z útočníka stane oběť a naopak bezmocný tvor zakrátko vyroste v nebezpečného predátora?

V článku Jana Hamrského se vypravíme do úžasného světa vodního hmyzu mezi larvy vážek, potápníků či důmyslně maskovaných chrostíků. Na chvíli budeme sledovat námluvy vyder, seznámíme se s vysokohorskými motýly a zajdeme až do hluboké minulosti, abychom sledovali dávnou stopu našich hadů a rozpoznali, z jakých částí Evropy se k nám dostali.
 

Vydra s podařeným úlovkem kapra - Foto: Naše příroda, Ivan Kňaze

Vydra s podařeným úlovkem kapraFoto: Naše příroda, Ivan Kňaze

Vodní hmyz
„Po mnoha měsících nastal i její čas. Neví, co bude dál, ale cítí, že přichází velká změna. Již mnohokrát svlékla svůj tuhý ochranný krunýř, aby mohla dále růst. Nyní je to jiné. Tělo pod kůží jakoby jí nepatřilo, smysly se mění, několik dní neměla potřebu jíst a zářící hladina je tak přitažlivá. Té touze už nelze odolat. Vší silou vyráží vstříc hranici dvou světů. Po překonání povrchového napětí vody stará kůže puká a odhaluje nové okřídlené tělo. Oči ještě nestihly přivyknout tomu jasu všude kolem, když ji bleskově uchvátí mohutná kusadla a stáhnou zpět pod vodní hladinu. Téměř vylíhlá jepice přispěla svou obětí k přežití dospívající larvě vážky. Zmítající se kořist však často upozorní obávané dravce. Připlouvají ryby a role lovce a kořisti se v okamžiku mění. V potravním řetězci se už uzavírá další článek nebýt náhlého otřesu, který prudce zvíří dno a ukryje larvu vážky pod vrstvou sedimentů.“ 

Obratná vydra
„Svatební hry u vyder, to jsou zvláštní ritualizované projevy, jež se odehrávají v hluboké vodě. Na hladině se vydry objeví jen tehdy, když se chce jeden či druhý nadýchat čerstvého vzduchu. Při společné hře se už nehvízdá, ale své dorozumívací signály projevují jakýmsi mručením. Zdá se mi, že mručí jen samice a samec se chová podle její intonace a síly hlasu. Musí jí přece, své družce, dobře porozumět, co vypráví jejich vlastní řečí.“ 

Užovka obojková je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecné - Foto: Naše příroda, Michal Hykel

Užovka obojková je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecnéFoto: Naše příroda, Michal Hykel

Kde se vzali naši hadi?
O plazech, potažmo o našich hadech, v časopise Naše příroda již pár příspěvků vyšlo. To, že s námi stejně jako s ostatními živými organismy sdílí společný životní prostor, je věc tak samozřejmá, že se nad ní běžně ani nezamýšlíme. Kde se však tito nádherní tvorové ve střední Evropě vzali? Odkud pocházejí? Kde jednotlivé druhy vznikly? Proč je dnešní diverzita plazů našich končin jen zlomkem toho, co jsme tu měli v teplých obdobích během posledních 60 milionů let? Proč se v Česku, resp. na Slovensku vyskytuje jen nějakých pět druhů, zatímco třeba v nedalekém Maďarsku je hadích druhů již sedm? 

Obsah čísla 04/2012 

Mšice – hospodářská zvířata mravenců / Hana a Vladimír Motyčkovi
Horští okáči na Slovensku / Miroslav a Marián Kulfan
Obratná vydra / Ivan Kňaze
Vodní hmyz / Jan Hamrský
Abnormality u bylin / Jozef Májsky
Kde se vzali naši hadi / Daniel Jablonski
Rožďalovické rybníky / Vladimír Šoltys
Atraktivní, leč nevítaný host z Ameriky / Jiří a Pavel Unarovi
Sršeň obecná / Jaroslava Siantová
Zlatohlávek skvostný / Mladen Kaděra
Otmíčská hora / Radmila Matulová
Hřebenovkou stále ještě opuštěných Rychlebských hor / Martin Janoška
Fotografové přírody – Martin Pustelník
Jedlé dary přírody – šťovík kyselý / Květa Šimková
Hostivické rybníky / Jan Moravec
Zaměnitelné houby: hřib smrkový, hřib žlučník / Michal Mikšík 

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.

Autor:  Pavla Mládková, Naše příroda

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas