Záhada zmizelých plastů

Plastové lahveFoto:  photorack.net

Milovníci vědeckých záhad dostali na stůl novou hádanku: množství plastových částic ve vodách Atlantiku je dnes stejné jako před dvěma dekádami. A to navzdory tomu, že míra znečištění moří plastovým odpadem za tu dobu citelně stoupla. Kam se tedy chybějící plasty poděly?

Od roku 1970 je ilegální vydhazovat přes paluby lodí plastové odpadky. Navzdory tomu se v oceánech ocitají tuny plastového odpadu, které unášejí mořské proudy. V oblastech, kde se proudy střetávají, vznikají víry, v nichž se plasty koncentrují a rozkládají až na zhruba milimetrové částice. Výzkumníci ze Sea Education Association ve Wood Hole v Massachusetts od roku 1986 do roku 2008 sítěmi na plankton odlovují ty nejmenší plastikové částice a stanovují, v jaké koncentraci se ve vodě vyskytují. Zjistili, že nejzamořenějím místem v Atlantiku je takzvaný severoatlantický odpadkový vír, který leží na 32 stupních severní šířky, což je poloha na úrovni amerického města Atlanty. Z tohoto centra se znečištění šíří do oblasti mezi 22 a 38 rovnoběžkou. Koncentrace plastů je zde podobná, jako v nechvalně proslavené „velké odpadkové stezce v Pacifiku“. 

OceánFoto:  Isifa/Getty Images

Překvapivé je ale zjištění, že během posledních 22 let koncentrace plastikových částic v Atlantiku nijak významně nestoupla. Množství plastového odpadu, který končí ve vodě, se přitom podle propočtů vědců za stejnou dobu podstatně zvýšilo. Jinými slovy, část plastů se v moři ztrácí, a my nemáme tušení jak a kam. Vědci spekulují, že ultrafialové paprsky a pohyb mořských vln mohou plasty rozkládat až na částice menší než 0,3 milimetru. Ty by sítě použité při sbírání vzorků nezachytily. Další možností je, že částice pokryl biofilm mikroorganismů a zatížil je, takže klesly do větších hloubek. Možnost, že by mořské proudy určitou část plastů odnášely pryč z vírů, autoři studie považují za nepravděpodobnou. Jiní vědci jim však oponují s tím, že plasty může odnášet Golfský proud a že byly ve vysokých koncentracích nalezeny i v Arktidě. 

Kromě otázky, kde se chybějící plasty schovávají, řeší vědci i další věc, která je snad ještě důležitější – totiž jaký dopad může mít znečištění plasty na mořské ekosystémy. Větší kusy mohou zahubit želvy, ryby či ptáky. O tom, co mohou napáchat ty nejmenší kousíčky plastů, ale téměř nic určitého nevíme. Pesimistické scénáře upozorňují například na to, že plasty mohou napodobovat hormony estrogeny a v rozmnožováním mořských živočichů tak napáchat pořádný zmatek. 

Zdroj: Science