Nesnáze indických farmářů
Indické zemědělství je závislé zejména na monzunových cyklechFoto: IFPRI IMAGES, Creative Commons Attribution-NonComercial-NoDerivs 2.0 Generic
Kvůli špatné úrodě a následným obrovským dluhům si každoročně vezme život téměř dvacet tisíc indických zemědělců.
Odborníci se shodují, že se jedná o složitý socioekonomický jev, za který může zejména nereformované zemědělství. Kritici geneticky modifikovaných plodin jsou však přesvědčeni, že hlavním viníkem těchto sebevražd je tzv. BT bavlník, který se v Indii pěstuje od roku 2002.
Podstata genetické modifikace
Genetické inženýrství umožňuje vědcům cíleně zasahovat do dědičné informace organismů a pozměnit jejich vlastnosti. Geneticky modifikované plodiny typu BT jsou díky tomu schopny samy odolávat škůdcům. Potřebují méně insekticidů, a tím šetří nejen životní prostředí, ale i peníze zemědělců. Geneticky upravené osivo je ale poměrně drahé a jeho kritici také poukazují na to, že jsou oblasti – například právě v Indii – kde je poměrně náročné z něj získat slibované vysoké výnosy.
Kontroverzní osivo
Bavlník, ilustrační fotoFoto: elt pics, Creative Commons Attribution-NonComercial 2.0 Generic
„Pokud chtějí mít farmáři z geneticky modifikované bavlny větší úrodu, musí jí dodávat různá hnojiva. A hnojit se nedá, když je země suchá. Jenže v některých oblastech Indie jsou farmáři závislí pouze na dešti, což znamená, že nemohou zalévat ani hnojit, když je potřeba. Z toho důvodu nemohou mít velkou úrodu,“ říká režisér Micha Peled, který se problémy indických farmářů zabývá v dokumentu Semena hořkosti, který byl součástí letošní přehlídky festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
Podle odborníků ale za problémy indických farmářů genetická modifikace osiva nemůže. Na indickém trhu je v současnosti dostupných asi dvanáct různých odrůd BT bavlníku a každá z nich určena pro jiné účely. Mimo jiné i pro pěstování v suchých oblastech. Profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k tomu dodává: „Nezáleží na tom, jestli je to BT nebo ne, ale z jaké původní rostliny to bylo vyšlechtěno. A když si indický farmář sežene semena, která byla určena pro něco jiného, tak má v podstatě smůlu. To je potom otázka vnitřního obchodu, ale není to podraz výrobce potažmo vědce na ubohého indického farmáře."
Jediný viník neexistuje
Přestože se v některých částech Indie BT bavlníku příliš nedaří, celkově se od roku 2002 indická produkce bavlny téměř zdvojnásobila a Indie se stala jejím druhým největším světovým producentem. Vlny sebevražd se navíc v Indii objevují už od počátku 90. let, kdy v zemi proběhla hospodářská reforma. Zemědělství se ovšem reformy vyhnuly.
Indické farmáře často trápí i velké suchoFoto: CGIAR Climate, Creative Commons Attribution-NonComercial-ShareAlike 2.0 Generic
Podle indologa Zdeňka Štipla to jsou právě zaostalé zemědělské praktiky, které mají na osudy indických farmářů největší vliv. „V Indii se všechno odehrává podle monzunových cyklů,“ vysvětluje indolog z Ústavu jižní a centrální Asie UK, „takže když se stane, že jednou monzun nepřijde vůbec nebo přijde o 14 dní později či dříve, tak to určitou část produkce daného roku zničí. A pro farmáře je to samozřejmě likvidační. Vezmou si půjčky, zadluží nejprve svoje pole, potom svůj dům, tu a tam i svoji rodinu… A když monzun nepřijde nebo se zase zpozdí příští rok, tak ten člověk přijde o všechno. A pak opravdu nevidí jediné východisko než sebevraždu.“
Pěstování geneticky modifikovaného bavlínku v Indii se věnovala Tereza Sadílková v příspěvku, který zazněl v Sedmém světadílu. Celý si ho můžete poslechnout zde:
