Drúzové - následovníci excentrického chalífu

Drúzové - vlajka

Drúzové - vlajka

Blízký východ byl odedávna křižovatkou kultur a náboženství. Velká světová náboženství - judaismus, křesťanství, islám - a mocné civilizace, jako ta asyrská, babylónská, řecká nebo římská, se tu v lepším případě potkávaly, v horším případě do sebe bolestivě narážely.

Díky této často draze zaplacené rozmanitosti se Blízký východ stal nejenom jedním z klíčových ohnisek lidských dějin, ale také líhní nejrůznějších malých náboženských směrů, hnutí a komunit s mnohdy pohnutou historií. Takovým společenstvím jsou i Drúzové. 

Historicky vzato jsou Drúzové jednou z mnoha sekt šíitského islámu. Většina muslimů se na ně ale dívá skrz prsty, pokládá je za heretiky a příslušnost ke svému náboženství jim upírá. Také Drúzové sami sebe nazývají jednoduše "al-Muwahhidún", tedy "monoteisté". 

Dějiny Drúzů sahají do počátku 11. století, kdy v Egyptě vládl panovník šíitské fátimovské dynastie al-Hákim bi-amri-lláh. Ten proslul svým výstředním chováním a častými změnami nálad a rozkazů. Roku 1009 zničil Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a zpřísnil četná omezení vztahující se na křesťany a židy, což se později stalo záminkou pro první křížovou výpravu do Svaté země (1095). Údajně si také sedm let nestříhal vlasy a nehty a jezdil jenom na oslu. Dnes je téměř jisté, že trpěl nějakou formou duševní nemoci. 

V roce 1016 se Hákim v káhirských mešitách vyhlásil za vtělené božství. Hlavním šiřitelem této zvěsti se stal jeho pobočník Muhammad ad-Darází. Káhirští obyvatelé jeho kázání odmítli, proto uprchl do Libanonu, kde v roce 1019 na víru v Hákima obrátil jistou libanonskou komunitu, jíž pak propůjčil i své jméno. Mezitím si Hákim vybral za vezíra perského mystika Hamzu ibn Alí ibn Ahmada, jenž se pak stal hlavním architektem drúzské věrouky. Krátce nato, roku 1021, Hákim při vyjížďce v okolí Káhiry beze stopy zmizel. Soudí se, že byl úkladně zavražděn. Historka o tom, že Hákimovu vraždu zosnovala jeho sestra se svým milencem, soudcem obviněným z korupce, není věrohodná. Pravděpodobnější je, že byl zavražděn svými náboženskými odpůrci. Hákimovi přívrženci nicméně věří, že byl vzat do nejvyššího nebe a tam nadále žije v skrytosti. Na konci světa přijde spolu s Hamzou nastolit drúzskou světovládu. 

Drúzská věrouka je silně ovlivněna novoplatónskou filosofií. Hákim je považován za čistou božskou podstatu, jež na sebe přijala jen zdánlivou lidskou podobou. Drúzové věří v několik božských inkarnací před Hákimem, ale už ne po něm - je totiž definitivním projevem božství. Vezír Hamza se prohlásil za vtělení tzv. univerzálního Rozumu, čímž si zabezpečil hned druhé místo po Hákimovi. Když se proti Hamzovi postavil sebevědomý Darází a začal falšovat jeho doktrínu, Hamza ho neváhal obvinit z odpadlictví, a dokonce ho nechal popravit. Darází je tak mezi Drúzy za heretika paradoxně považován dodnes. 

Drúzské náboženství je esoterické; věřící se dělí na zasvěcence ('uqqál), kteří tvoří jádro drúzského kléru, a nezasvěcené laiky (džuhhál). Zasvěcenci nosí černé šaty s bílou pokrývkou hlavy a střetávají se v drúzských modlitebnách - chalwách. Drúzové zásadně nikoho na svou víru neobracejí, konverze k drúzskému učení ostatně ani není možná. Ženy mezi Drúzy užívají rovnoprávné postavení, a ve srovnání s muži jsou dokonce považovány za vhodnější k zasvěcení. Místo pěti sloupů islámu Drúzové dodržují sedm povinností stanovených Hamzou ibn Alím: patří mezi ně pravdomluvnost, starostlivost o bratry, odmítnutí jiného náboženství, uznání Boží jedinosti a podrobení se Božím příkazům. Součástí drúzské věrouky je rovněž učení o převtělování. 

Na celém světě žije celkem asi jeden milion Drúzů. Většina z nich obývá hornaté kraje na severu Izraele, na jihu Libanonu, v Sýrii a v Jordánsku. V Izraeli jich žije asi 80 tisíc, v Libanonu a Sýrii kolem 250 tisíc. Považují se za Araby. Zvláštní skupinu tvoří izraelští Drúzové. Žijí především v okolí Karmelu a v Galilei, asi 18 tisíc také na Golanských výšinách, které Izrael okupuje od roku 1967. Jako na jediné Araby (kromě beduínů) se na ně - na jejich vlastní žádost - vztahuje povinná vojenská služba v izraelské armádě. Drúzové rovněž sehráli významnou úlohu během libanonské občanské války v letech 1975-1990, v níž bojovali spolu se sunnitskými, šíitskými a palestinskými milicemi proti falangistickým jednotkám maronitských křesťanů. 

Autor:  Milan Žonca

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Dobročinné internetové projekty

A oblíbenost nakupování v e-shopech. 20. prosince

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce vztahu vědy a víry

Nutný konflikt nebo možný soulad? 13. prosince

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 6. prosince.

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Mikroorganismy v lidském těle

Naši ochránci i nepřátelé. 29. listopadu

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Placebo léky ve vědě

Zařazování placebo léků do klinických studií. 22.listopadu.

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

CERN a vesmír

Jak se zkoumá? 15. listopadu

 

Meteor

Internet jako nástroj rozvoje myšlení, nebo demence?

Centrální mozek lidstva. Trochu se zapomíná, jak to všechno vzniklo. Co bylo na začátku rozvoje počítačů,...

Mozaika

Otisk na Věstonické venuši

Věstonická venuše odkrývá badatelům stále nové skutečnosti o svých tvůrcích, včetně záhadného otisku...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas