Svět10. října  2008  

Krajané na východě

František Hájek (81) je kronikářem kalvínského církevního sboru v srbském Banátu. Jeho dva synové Vilém (zcela vlevo) a Karel (zcela vpravo) vystudovali vysoké školy a odešli za prací - Foto: Pavel Borecký, Projekt Krajané

František Hájek (81) je kronikářem kalvínského církevního sboru v srbském Banátu. Jeho dva synové Vilém (zcela vlevo) a Karel (zcela vpravo) vystudovali vysoké školy a odešli za pracíFoto: Pavel Borecký, Projekt Krajané

Studenti České zemědělské univerzity strávili uplynulé prázdniny pátráním po osudech českých komunit ve východní Evropě. Uzavřela se tím první fáze projektu Krajané. To nejdůležitější se však teprve připravuje...

Mohlo by se zdát, že krajanská problematika je zpracována přinejmenším dobře. K tomuhle tvrzení nás jistě opravňuje dlouhá historie zájmu o osudy českých krajanů v zahraničí, stejně jako víceméně systematická komunikace s nimi. Co nového tedy ještě můžeme v této souvislosti sledovat? Studentský projekt Krajané je jednou z odpovědí na tuto otázku. "Prošli jsme širokou paletu dostupné literatury a zjistili, že autoři se vždy věnovali pouze jedné části krajanské problematiky. Nevím o práci, která by se krajanům věnovala z komplexního pohledu," říká jeden z účastníků výzkumu Adam Bubák. Výzkum organizovaný metodou "tady a teď" má tuto mezeru vyplnit. Zároveň umožňuje snadné srovnání aktuálně získaných dat. 

Studenti v akci 

Od teoretické úvahy přešli studenti ČZU k rychlé realizaci základní myšlenky. Osm výzkumných týmů vyrazilo do oblastí zájmu, konkrétně do Rumunska, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Chorvatska, Polska, na Ukrajinu a do Moldávie. Cestě předcházelo pátrání po krajanech na dálku.
Realita jednotlivých zemích však v mnohém překvapila. "Například na Ukrajině jsme našli ještě další krajany, o kterých jsme vůbec předem nevěděli. V jiných zemích byla situace přesně opačná. Krajanské komunity se tu zcela rozpustily v místní kultuře," vysvětluje základní obtíže student Adam Bubák.
Studenti se v terénu zajímali nejen o kvantitativní, ale také o kvalitativní data. Standardizované rozhovory měly prozradit více o potřebách krajanů, nebo o jejich vnímání vlastní etnicity.
Získaná data vyžadují velmi obezřetné vyhodnocení, zejména proto, že se v jednotlivých případech lišil sledovaný vzorek populace. Přesto snad už v tuto chvíli můžeme zobecnit, že čeští krajané mají ke svým kořenům víceméně etnografický vztah, tradice a kulturu většinou udržují, avšak nežijí. 

Touha pomáhat 

Svůj podíl na tom mají jistě rozdílné okolnosti jejich odchodů z původní vlasti, stejně jako následující dějinné události, které se v jednotlivých zemích diametrálně liší. "Všechna data chceme vyhodnotit a zpracovat nejpozději do podzimu příštího roku. Naším cílem je kniha, která by shrnovala a zobecňovala výsledky výzkumů," upřesňuje Bubák.
Projekt Krajané má však ještě další a mnohem obtížnější cíl. Na jeho základě má začít organizace skutečně účinné pomoci českým krajanským komunitám v zahraničí. Znamená to nejen prvotní materiální pomoc, ale dlouhodobě také rozvoj turistiky ve zmiňovaných regionech, či podporu vzdělání místních. Stipendia už nabídly některé české vysoké školy.
První kroky na této dlouhé cestě se tedy uskutečnily. A jisté je, že o našich krajanech v zahraničí možná víme méně, než jsme si sami ochotni připustit... 

Týdeník Rozhlas číslo 42/2008 - Foto: Týdeník Rozhlas

Týdeník Rozhlas číslo 42/2008Foto: Týdeník Rozhlas

Článek najdete v aktuálním čísle Týdeníku Rozhlas, na jehož stránkách se s Českým rozhlasem Leonardo můžete setkávat každý týden v rubrice Dobrodružství poznávání. 

Tématu se věnoval již dvakrát pořad Třetí dimenze

 

Krajané na východě. Projekt, jehož cílem je zachytit aktuální stav českých komunit ve východní Evropě, představují studenti České zemědělské univerzity Adam Bubák a Radka Němečková.

Vložit na svůj web

 

 

Návraty krajanů. Výsledky další fáze projektu studentů České zemědělské univerzity, který mapuje krajanské komunity ve východní Evropě, shrnují postupně zástupci sedmi výzkumných terénních skupin.

Vložit na svůj web

Autor:  Luboš Veverka
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Co skrývá Antarktida pod ledem?

K pohledu pod čtyři kilometry silnou vrstvu ledu nepotřebujete kouzelné brýle, dokonce ani není nutné...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Největší optický dalekohled na světě a jemenské mumie v ohrožení

Aktivní sopka Bogoslof na Aleutách, příčiny havárie modulu Schiaparelli na Marsu a první testovací let...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace