Bělorusové, národ pod tlakem

Aktivní běloruskou opozici podporují i někteří čeští politiciFoto: Kasia Jot

Obyvatele východní Evropy známe i proto, že k nám často migrují za prací. Ne tak daleko od našich hranic však existuje i jedna nesvobodná země, kde je pohyb obyvatel dodnes poměrně omezen.

Mnoho Bělorusů žije a pracuje v zemích bývalého SSSR, není ale jisté, kdy se vydají i směrem k nám. Na migrační pohyby jsou však obecně zvyklí. Oblast Bílé Rusi s centrem v Polocku, kde kromě Slovanů žilo ve středověku hodně Baltů, se postupně stala součástí Kyjevské Rusi, která zanikla až vpádem Mongolů. Země se pak nadlouho stala součástí Velkoknížectví litevského a Polsko-litevského státu. Roku 1397 byla při Betlémské kapli v Praze zřízena litevská kolej, takže se k nám už v té době dostávali první studující Bělorusové. V Praze taky roku 1517 Francisk Skorina vytiskl část Knihy Žalmů a 22 knih Starého Zákona přeložených do běloruštiny. 

Bělorusové se snaží udržovat folklór všude, kde žijíFoto: Fotobanka stock.xchng

Když koncem 18. století připadla Bílá Rus ruskému carovi, došlo po zrušení nevolnictví roku 1861 k první silné migraci na východ. Za Ural a na Dálný východ šlo hledat obživu postupně 1,5 milionu Bělorusů, kolonizovat sibiřské kraje ještě roku 1906 zamířilo 30 000 Bělorusů. Rusové také prováděli represe vůči povstáním a tisíce obyvatel proto byly vysídlovány nedobrovolně. Po německém útoku v létě 1941 probíhala velká evakuace obyvatelstva a průmyslových podniků na východ SSSR. Počet migrujících lidí z Běloruska se odhaduje na dalších 1,5 miliónu. 

Po 2. světové válce se Bělorusové stěhovali za prací znovu, hlavně do komplexů v nových oblastech Sovětského svazu poblíž Baltu na západě. Migrace byla řízena centrálními orgány a do začátku 60. let tak zamířilo pryč přibližně 540 000 původních obyvatel. V Estonsku zůstalo dodnes necelých 30 000 osob; v Litvě žije přes 60 000 Bělorusů, kteří zde vystřídali původní německou populaci, na jihovýchodě země je ale zemědělské osídlení staleté. V Lotyšsku dosahuje 120 000 Bělorusů téměř 5 % populace, což už je silná menšina. 

Hrad Mir. Bělorusko dlouho patřilo do Litevského státuFoto: Fotobanka stock.xchng

V severovýchodní části Polska mezi Bialystokem a hranicí bývalého SSSR a ve velkých městech žije odhadem 170 000 až čtvrt miliónu obyvatel běloruské menšiny. V zemi je mezi lidmi tendence se asimilovat. Už od roku 1956 existuje běloruské kulturní sdružení, jazyk se vyučuje ve školách, vychází tisk i knihy. Polsko je také místem, kam utíkají opozičně smýšlející lidé, protože Bělorusko vlastně pořád zůstává totalitním státem. Sami Poláci jsou však více obezřetní. 

V Kaliningradské oblasti totiž mají přímou hranici s Ruskem a od května 1997 navíc existuje i Unie Ruska a Běloruska, která země propojuje politicky a hospodářsky. Pracovní síly tak mohou migrovat na východ do Ruské federace, kde dnes žije okolo 1 200 000 Bělorusů (hlavně v Karélii, v sousedství Finska), což je sice jen 0,8 % lidí, pro tento národ jde ale o obrovské číslo. Ruská vláda dává podporu kulturní a spolkové činnosti a hlavně udržuje jazyk. Podobně se má i 440 000 Bělorusů na Ukrajině (např. otec prezidenta Janukovyče byl běloruského původu). V Kazachstánu žijí další statisíce původem Bělorusů, kteří ve středoasijských republikách ve 20. letech minulého století spolu s dalšími Slovany budovali průmysl a po 2. světové válce zúrodňovali celiny.
 

V Minsku leží největší náměstí v EvropěFoto: Fotobanka stock.xchng

Nechtěná migrace Bělorusů ale nastala z důvodu výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu roku 1986. Tato katastrofa zasáhla zdraví až 2,5 miliónu lidí. Mnoho jich bylo z radioaktivní oblasti vysídleno a to zemi hluboce poznamenalo. Hodně důležitých postav z řad inteligence (jako Vasil Bykav, kdysi žijící i v ČR) z Běloruska také odešlo kvůli režimu Alexandra Lukašenka, který v zemi vládne od roku 1995. Ten se ve své zemi cítí být nadále silný i proto, že kromě 81,2 % Bělorusů tam žije i 11,4 % Rusů, ruštinu ale doma používá 63% obyvatel. Jeho nedemokratické praktiky velkému sousedovi tolik nevadí, a proto běloruské vazby i migrace fungují hlavně východním směrem. Místní Poláci, Ukrajinci, Litevci, Židé ani Tataři zatím tolik neprotestují, ale cítí, že země by se měla otevřít i směrem na západ. Tlak v zemi a mezi lidmi se pak jistě uvolní a ukáže se skrytý potenciál Běloruska. 

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.