Biotechnologický výzkum je pro Čínu klíčově důležitý

DNAFoto:  Profimedia

Rozluštění genetického kódu a pochopení možnosti, jak ho měnit, tedy pochopení kódu života, je jedna z největších vědeckých a technologických revolucí všech dob. Změní medicínu, farmacii, zemědělství, zasáhne i do zbrojení.

Biotechnologický výzkum v Číně se datuje od roku 1984. Pro Čínu s její miliardou a 200 miliony obyvatel, které je nutné uživit, obléknout a odstranit jejich odpady, má klíčový význam. Proto jej vláda podporuje. Do výzkumu je zapojena Akademie věd, řada špičkových vysokoškolských pracovišť i průmyslové laboratoře a firmy. V roce 2005 bylo v Číně 900 biotechnologických firem. 

Cílem čínského biotechnologického programu je vyrovnat se špičce světa, nadále inovovat, rozšířit rozsah bio-průmyslové výroby a vybudovat rozsáhlou národní biotechnologickou průmyslovou síť. 

Čínský vývoj v této oblasti je velmi rychlý. V roce 1995 otestovali čínští vědci biotechnologicky upravenou bavlnu, která je odolnější suchu, škůdcům a má větší hektarové výnosy. S pěstováním takto upravené bavlny v Číně začali roku 1997 a dnes tvoří více jak polovinu setby bavlny v Číně. Podobně využívá Čína geneticky upravenou sóju a další plodiny. V boji se suchem a šířením pouští sázejí Číňané dva geneticky modifikované druhy topolu. Užívají je jako větrolamy i v městské zeleni. Po příletu například do Pekingu si okamžitě všimnete, že převládá právě topol. I jeden z druhů trávy upravili vědci tak, aby byla odolnější suchu a zasolování. Čína pěstuje hybridní rýži na téměř půl miliardě hektarů. Tato rýže má vyšší výnosy, je odolnější vůči škůdcům. Vyrábějí se také biologické pesticidy a hnojiva. 

Ve farmakologickém průmyslu působí více jak 140 firem. Vyrábějí 20 druhů léčiv a vakcín, skoro 500 druhů chemických látek užívaných v diagnostice, řadu nejmodernějších protilátek jak pro diagnostiku nemocí, tak pro jejich léčbu.
Čínský biotechnologický průmysl vyrábí ročně půl milionu tun různých enzymů využívaných v další výrobě nových biomateriálů, Čína je velmocí ve výrobě aminokyselin a organických kyselin, drží prvenství v produkci kyseliny citronové a je jedna z prvních ve výrobě kyseliny mléčné. 

Podobně jako u nás jsou v části vyrobené motorové nafty bioaditiva.
Geneticky modifikované plodiny a organismy pomáhají. Číňané si přesto uvědomují rizika spjatá s biotechnologiemi. Jestliže však mají nakrmit 1 miliardu 200 milionů lidí, obléknout je, starat se o jejich zdraví, odstraňovat odpady, chránit se před dalším znečištěním životního prostředí, bez biotechnologií se neobjedou.
 

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.