Capoeira v orientálním rytmu

V taneční bitvě mohou stát proti sobě obě pohlavíFoto: Lukáš Goga

Tanec i boj v jednom, to je brazilská capoeira. Tento tanec si našel své oblíbence i v oblasti blízkovýchodní Levanty.

Blízký východ je regionem, kde konfliktů zrovna není málo. Irák, Palestina, Izrael, Libanon a Sýrie - tam všude jsou lidé, které postihla válka. V posledně jmenované zemi, v Sýrii, našli útočiště jak palestinští, tak iráčtí uprchlíci. Jejich počet se odhaduje na miliony, jen Iráčanů je v Sýrii asi jeden a půl milionu. Mezi nimi jsou samozřejmě i děti, které vyrůstají na předměstích a v chudších čtvrtích Damašku. Některé z těchto dětí našly oblibu v rytmu brazilské capoeiry, která se dá popsat jako vyjádření pocitů pomocí tance a rituálního boje. Své kořeny má sice v Africe, ale v době osídlení jižní Ameriky se její domácí zemí stala Brazílie. Hráči capoeiry tančí nebo, chcete-li, předstírají boj v kruhu utvořený z lidí, kteří hrají na nástroje a zpívají. K hraní se používá např. smyčcový nástroj berimbau, buben atabaque, tamburina panderos, zvonec agogo a reco-reco, což je vydlabaná dýně vydávající škrábavý zvuk. Možná si řeknete: Capoeira na Blízkém východě?! 

Co budeme dělat po škole? Přece capoeiru! 

Chvíli hrají a zpívají a chvíli zase tancujíFoto: Lukáš Goga

Tárik a Mússa založili společně projekt, který pomáhá hlavně mladým palestinským uprchlíkům překonat odloučení od domova a nabízí jim zábavu ve volném čase. „Zaměřili jsme se především na děti a vytvořili pro ně projekt. Od května 2008 jsme zaregistrovaní u syrské sportovní federace. Máme vybavení, prostor, a tak můžeme učit hodně dětí a oni za to nemusejí platit. Každé dítě může jen tak přijít a trénovat s námi. Přicházejí i celé rodiny - děti, babičky. Protože není nutné umět na něco hrát nebo dělat akrobacii, prostě jen zpíváte. Je jednoduché přidat se,“ prozradil stále se usmívající Tárik. 

Tyto aktivity zabírají Tárikovi většinu jeho času. V rámci projektu začal spolupracovat i s organizacemi jako UNICEF, Červený půlměsíc nebo Charitas a společně připravují další aktivity spojené s arabskými uprchlíky. Damašští capoiristé tak vlastně působí jako nezisková organizace. „ Učím tady capoeiru zdarma a v současné době mi to zabírá většinu mého času. Já z toho nic nemám. Dělám to pro lidi,“ svěřil se Tárik. Bez podpory sponzorů by se ale tento projekt neobešel. Jedním z nich je i realitní kancelář, ve které Tárik v době volna pracuje. 

Bojový tanec klidně i před mešitou 

Ahmed trénuje každý den a je vycházející hvězdou damašské capoeiryFoto: Lukáš Goga

Komunita vyznavačů capoeiry se postupně rozrůstá a národnostní složení skupiny je barevné jako pravý kanárek z Brazílie. „Přichází velká skupina lidí, hlavně Syřani a Palestinci, ale máme také hodně cizinců z Brazílie, Mexika, Venezuely, Turecka, Německa, Itálie, z celého světa. Máme tu lidi asi z 25 zemí,“ dodal nakonec Tárik. 

Národnostní složení capoeirstů na předměstí Damašku je tedy pestré jako peří brazilských kanárků. V arabských zemích je ale oblíben jiný skočný tanec – dabka. A tak ještě hodně let uplyne, než se stane z capoeiry tanec aspoň z poloviny tak oblíbený jako dabka.