Čínští turisté

Jak vypadá průměrný čínský turista?Foto: Robert Mikoláš

Donedávna byla turistika v Číně vzácná. Většina obyvatel neměla možnost cestovat a pokud cestovali, tak pouze po Číně a to zejména v době nejdůležitejšího svátku v roce, čínského Nového roku, kdy se rodiny setkávají jako o našich Vánocích.

Od sklonku 80. let byly se první destinace otevřely čínským turistům Hongkong a Macao a také některé země jihovýchodní Asie s čínskými menšinami. Mnozí Číňané tam mají příbuzné. Přeshraniční turistika do spřátelených zemí, například do Severní Koreje také existuje od této doby. Od roku 1990 mohou Číňané cestovat do Singapuru a Malajsie, od roku 1992 na Filipíny, po roce 1997 se počet zemí schválených k cestování podstatně zvyšuje o Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Koreu, Vietnam, Kambodžu, Barmu a Brunej. Od roku 1998 mohou turisté cestovat z provincií hraničících s Ruskem a Mongolskem a Barmou a Vietnamem. 

Od roku 2005 mohou obyvatelé velkých čínských měst žádat o pas. Existují tři typy pasů, služební pasy, na něž je vycestování dosud nejběžnější, soukromé pasy pro cesty za soukromými účely a tzv. turistické pasy, které platí pouze jeden rok a umožňují jedno vycestování. V posledních letech se díky prudkému zvyšování životní úrovně zejména u městkých obyvatel a díky uvolňování omezení souvisejících s cestováním počet čínských turistů jedoucích do zahraničí prudce zvyšuje. Nechme hovořit čísla: v první polovině 90. let rostl roční podíl turistů, kteří cestovali do zahraničí každým rokem o šestinu. S rokem 2000 už byl růst třetinový. Vláda ve stejném období schválila destinace, kam mohou Číňané cestovat. Jestliže se před 20 lety dostaly z Číny do zahraničí 4 miliony lidí, loni jich odhadem bylo 57 milionů. Očekává se, že v roce 2020 vycestuje z Číny 100 milionů lidí. Čína se tak stane jednou z turistických velmocí. 

Řada zemí světa podepsala s Čínou dvoustranné dohody o turistice. V současnosti je těchto zemí více než 20, včetně ČR. V rámci schenghenského prostoru mohou turisté s vízem jedné ze zemí libovolně překračovat hranice, což turistice pomáhá. Existuje přes 10 000 čínských operátorů, kteří mohou na zastupitelských úřadech vybraných žádat o víza pro skupiny turistů v organizovaných zájezdech. 

Jak vypadá průměrný čínský turista? O něco častěji to bývají muži než ženy, bývá jim 35-44 let, smyslem cesty je nejčastěji zábava a odpočinek. Zajímavé je, že doma jsou Číňané šetrní, nicméně na výletě dost utrácejí. Čínská měna je v řadě zemí jihovýchodní Asie směnitelná. V cizině čínští turisté rádi utrácejí za místní značkové zboží. U nás si rádi kupují například křišťálové sklo. Většina čínských turistů jsou bohatí a tzv. úspěšní lidé z velkých průmyslových center a bohatých provincií. Často společně cestují celé rodiny. 

Číňané létají do Evropy za poznáním zemí, které jsou pro ně exotické. Většinou navštíví několik států. Dosud převažuje západní a jižní Evropa, nejpopulárnějsím cílem je Itálie, Francie, Velká Británie, Německo, Benelux a Rakousko, tedy bohaté země původní Evropské unie a Švýcarsko. Státy východní Evropy jsou populární i pro specializované zájezdy, sami Číňané potvrzují, že například o České republice mají jen velice povrchní znalosti, splývající jim se společnou historickou zkušeností a jsou překvapeni, jak ve skutečnosti země vypadá. V roce 2009 navštívilo ČR asi 60 000 Číňanů. Rostoucí počet turistů, obchodníků, podnikatelů a lidí na služebních cestách vyhledává služby, na které jsou zvyklí doma. Početná je skupina lidí, kteří jsou u nás poprvé, například na svatební cestě. Nejčastěji tráví turisté čas v Praze, ale navštěvují i další památky UNESCO, například Brno nebo Kutnou Horu. Populární je i Český Krumlov a západočeský lázeňský trojúhelník. 

Zdravý rozum říká, že turistický potenciál Číny je obrovský a bylo by dobré ho využít. Zatím tomu brání četná omezení a notorické nešvary. Je to škoda. 

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.