Finské pohyby

Lidové zvyky se musí ctítFoto: Fotobanka stock.xchng

Nenápadný stát na severu Evropy má za sebou staletá období migrací. I dnes se odtud stěhuje poměrně dost lidí, spíš ale bývají na cestě za vzděláním, nebo na zkušenou za prací. Emigrantů z evropských, ale i mimoevrospkých zemí tu však mnoho nežije, protože severské klima tu na lidi klade jiné požadavky.

Země tisíce jezer je i zemí tisíců lidíFoto: Fotobanka stock.xchng

Na území Finska žijí lidé už po tisícovky let. Obyvatelé jsou geneticky úzce příbuzní s lidmi ze severního Ruska, Sibiře, i Pobaltí, ale taky třeba s Maďary, i když tam je spojení hlavně jazykové. Kočující lovci, rybáři a pastevci dobytka i sobích stád zde měli pro sebe mnoho volného prostoru. Z lidí na úplném severu oblasti se vyprofilovali nomádští Laponci. Na jihu se rodiny usazovaly až v době, kdy se začalo rozvíjet zemědělství. Finové ale volně migrovali ještě dlouho potom. Situace se změnila, když si ve 13. století území nárokovali Švédové, kteří se brzy začali po tisících usazovat u baltského pobřeží na jihu a západě země. 

Ve Finsku se musí hasit národnostní problémy jen občasFoto: Fotobanka stock.xchng

Finové pak dlouho žili jako poddaní švédského krále. To znamená, že se mnoho z nich zúčastnilo i dlouhých válečných výprav. Dokonce polovinu vojáků, bojujících na našem území za Třicetileté války, tvořili právě etničtí Finové, kteří pak částečně emigrovali do Evropy. Finsko samotné bylo ale stále geograficky dost vzdálené. Změnu pro zemi i lidi přinesl hlavně rok 1809, kdy zde pod vlivem carského Ruska vzniklo Finské velkoknížectví. Etničtí Švédové ale svou vlast neopustili a migrace Rusů sem byla jenom malá. Hlavně v oblasti Karelie, ale i jinde, bylo mnoho etnických Finů postupně rusifikováno a díky tlaku, i demografické revoluci začali místní obyvatelé migrovat do sousedních států a do zámoří. V USA vznikly přímo menší venkovské oblasti, kde až dodnes převažuje původem finské obyvatelstvo, hlavně na severu států Michigan a Wisconsin blízko Hořejšího jezera, taky ale ve státech amerického severozápadu a v Kanadě. Národnostně a kulturně se dnes ale nijak zvlášť neprojevují. Jen pro zajímavost, místní vědci však zjistili spojitost mezi rozšířením rakoviny břicha a americkými Finy. 

Finové už dnes migrují za prací výjimečněFoto: Fotobanka stock.xchng

Finové mají své místo v Evropě jasné od svého vstupu do EU v roce 1995. Dnes už jsou považováni za velice bohatý národ. Ještě na počátku 80. let, před boomem výroby mobilů a počítačů, však Finsko zůstávalo poměrně chudou zemí. I proto po 2. světové válce putovaly statisíce etnických Finů a švédských Finů do Švédska za prací a vzděláním. V mnohem menší míře se jednalo o migraci do Norska, Dánska, nebo do Německa. Další pohyb pak přinesl i pád železné opony, kdy došlo k úzkému hospodářskému i kulturnímu spojení mezi Finskem a sousedem přes moře, Estonskem. Tam se mnoho Finů vydalo podnikat a žít. V samotném Finsku dnes na rozdíl od Švédska, nebo Dánska nežije mnoho migrantů, i když třeba bývalí Jugoslávci a Somálci patří mezi docela viditelné menšiny. Slabší napětí spíš existuje mezi Finy a statisíci místních Švédů, severští Laponci mají díky svému způsobu života o kulturní identitu dobře postaráno. Finsko je zkrátka z hlediska přístupu k jiným národům i menšinám příkladný stát. 

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.