Peru - země kontrastů

Pokud rodiny neseženou práci, musí za prací do sousedních státůFoto: stock exchange

Tropické Peru je země velkých rozdílů. Má sice moře, ale to je kvůli Humboldtovu proudu studené, pobřeží je velice úzké a hned vedle něj se rozkládají velehory až do výšky 7 kilometrů. Za náhorními plošinami pak navazují obrovské pralesní nížiny horní Amazonie.

Indiánské kultury se na americký kontinent dostaly během doby ledové přes zamrzlou Beringovu úžinu. Podle výzkumů antropologa a dobrodruha Thora Heyerdala je ale možné, že první migrace sem dorazily z oblasti Tichomoří. U Ayachucha se totiž našly pozůstatky lidských kultur už z doby před 20 000 let. Vyspělé kultury existovaly už v roce 500 před Kristem, kolem roku 500 po Kristu zde začali postupně budovat pevný státní útvar Inkové. Kulturní národ rozšiřoval svou moc na náhorních plošinách v pásmu And hlavně díky stavbě sítě "silnic". Aniž by znali kolo a potažmo vozy, stěhovaly se po nich armády, mnoho potřebného zboží, ale i celé Inky podmaněné národy, které nuceně migrovaly do cizích oblastí, aby nedocházelo ke vzpourám. 

Chudé děti v Peru se na vzdělání těší, ale musejí vycházet z realityFoto: stock exchange

Španělé pod vedením conquistadora Francisca Pizzara přišli do Peru roku 1532 a následovaly desítky let bojů mezi nimi a vojáky incké říše, které skončily roku 1572 dobytím Cuzca. V novém hlavním městě Limě byla roku 1551 založena nejstarší univerzita v Latinské Americe. Do Peru migrovalo mnoho šlechticů a dobrodruhů, ale ne tolik, aby se nedochovala původní indiánská kultura. 45 % místního obyvatelstva dnes tvoří mestici, tedy míšenci Evropanů a Indiánů, 15 % původem Evropané, hlavně Hispánci, kteří stále mají hlavní slovo v oblasti ekonomiky a politiky. Až statisíce obyvatel donedávna tvořili černoši a hlavně Japonci (japonský původ měl i nejznámější peruánský prezident Alberto Fujimori), kteří se sem stěhovali na plantáže i za rybolovem. Dnes však masivně migrují zpátky do domoviny svých předků. 

Dvě třetiny lidí obývají hory. Jsou to především příslušníci původních etnik Kečua a Aymará, které dodnes udržují svou kulturu, zvyky a hlavně mluví jazyky incké říše (úředními jazyky jsou španělština, kečuánština a ajmarština). Ve východní Amazonii, na polovině peruánského území, žije v pralese mnoho malých etnických skupin, které jsou způsobem života podobnější spíš svým brazilským sousedům. Většinu Peruánců sice tvoří věřící katolíci, jejich náboženské vyznání je ale hodně ovlivněno původními indiánskými kulty. To bylo povzbuzeno objevem Macchu Picchu vysoko v Andách, kde se zachovaly zbytky kultovních objektů a mnoha obytných domů. Právě sem míří mnoho turistů z celého světa, stejně jako k jezeru Titicaca a k historickému Cuzcu, což láká i migrují domorodce, kteří tam mají lepší možnost výdělku. 

Symbióza mezi ruinami Machu Picchu a horskými stády v Peru je výrazná.jpgFoto: stock exchange

V hlavním městě Limě dnes dokonce bydlí čtvrtina obyvatel země, většina však ve slumech. Chudí lidé obývají tyto "calampas", přelidněné čtvrti na periferiích, bohatí kreolové většinou bydlí ve vilách na luxusních předměstích. Obyvatelstvo hlavního města Peru rychle vzrostlo na 6,5 milionů obyvatel, kteří sem většinou připutovali za prací. V okolí města a přístavu Callao je totiž soustředěno 70 % peruánského průmyslu. Další Peruánci migrují po desetitisích kvůli špatnému ekonomickému stavu většinou z náhorních plošin své země do okolních států. Dnes je to přednostně na rozrůstající se plantáže a k nalezištím ropy v nížinné části sousední Bolívie, do oblasti dolů na čím dál dražší neželezné kovy v chilské poušti Atacama, ale často taky do Argentiny a dále. Migrace zatím neustává a teprve čas ukáže, zda se Peruánci budou do země vracet. 

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.