SvětOběžník: Společenství latinskoamerických a karibských států

Ilustrační foto - Palacio nacional, sídlo mexické vládyFoto: Lucie Christovová

Od prosince existuje na americkém kontinentu nová mezinárodní organizace, co stálo za jejím vznikem?

Společenství latinskoamerických a karibských států, ve španělštině uváděné pod zkratkou CELAC, bylo ustanoveno začátkem prosince ve hlavním městě Venezuely, Caracasu. Jeho členy je 33 zemí, tedy všechny státy amerického kontinentu s výjimkou Spojených států a Kanady. 

Kde končí jednota v různosti? 

„Ona ta organizace existuje i neexistuje. Státy, které se sešly v Caracasu se totiž nebyly schopny domluvit, jestli to bude instituce, která bude mít pevné sídlo, statut a všechno, co každá organizace má mít, nebo jestli to bude takové diskusní uskupení, které bude probírat různé otázky, které budou zajímat všechny zúčastněné země,“ řekl ve SvětOběžníku profesor Josef Opatrný. Záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout zde: 

Profesor Opatrný narazil na problém, které společenství CELAC mělo vlastně ještě předtím, než vůbec vzniklo. Tato nová organizace je totiž přímou dědičkou tzv. Grupo de Río - jakého diskusního fóra, které mezi sebou vytvořily demokratické latinskoamerické a karibské státy v roce 1986 coby protiváhu tehdejší zahraniční politice USA. Postupem času se ale členy Grupo de Río staly takřka všechny americké státy kromě USA a Kanady a začaly vleklé spory o to, co s takovým uskupením dál. 

Hugo ChávezFoto: Office of the President of Venezuela

Konkurence 

Výsledkem jednání, která nabralo na intenzitě v roce 2010, je zatím polovičaté uskupení CELAC. Klíčovou roli ve všem hraje samozřejmě postoj ke Spojeným státům. Grupo de Río vzniklo z odmítání severoamerických intervencí v oblasti Střední Ameriky a Karibiku, ovšem situace se od 80. let změnila a dnešní latinskoamerické státy rozhodně nejsou ve svém postoji ke Spojeným státům jednotné. 

Zatímco země jako Venezuela, Bolívie, Kuba či Nikaragua podporují institucionalizaci CELAC coby protiváhy americké síly zhmotněné v celokontinentální Organizaci amerických států, země jako Mexiko, Kolumbie či Brazílie jsou poněkud zdrženlivější a vyzdvihují roli CELAC coby tradičního prostoru k diskusi o společných problémech jako je bezpečnost, chudoba či neutuchající obchod s drogami. Kam se nové sdružení vydá, zatím tedy zůstává velmi otevřené. 

Předseda OAS, shodou okolností latinoameričan, José Miguel Insulza se nedávno nechal slyšet, že pro jeho instituci CELAC formálně neexistuje, a proto pro ni ani nepředstavuje žádné nebezpečí.