Stopy antihmoty na Zemi

BleskyFoto: University Corporation for Atmospheric Research

Vědci našli v blescích stopy po výskytu pozitronů. Gama záření blesků vykázalo typickou signaturu rozpadu s výskytem pozitronu. Částice antihmoty ale v našem vesmíru okamžitě anihilují s obvyklou hmotnou částicí.

V polovině 60. let pánové Arno Penzias a Robert Wilson testovali víceméně praktické a pozemské aspekty radiového mikrovlnného spojení a náhodou přitom objevili kosmické reliktní záření. To pochází z doby přímo po velkém třesku, ze samotné "hranice" vesmíru. 

Fermiho vesmírný teleskopFoto:  NASA

K podobnému objevu mimoděk došlo v tomto roce. Fermiho vesmírný teleskop sledoval z orbity kolem Země extrémně vzdálené kosmické zdroje záření gama. Bezděky přitom zaznamenal i 17 záblesků gama záření, které pocházelo přímo z naší planety, z blesků našich běžných pozemských bouří. Vědci si teď lámou hlavu, proč záření z blesků v rámci dvou bouřek vypadá, jako kdyby neslo stopu výskytu antihmoty. 

Gama záření těchto blesků totiž vykazuje typickou signaturu rozpadu s výskytem pozitronu. Pozitrony jsou elektricky opačně, tedy kladně nabité antičástice k elektronům. Doposud jsme je uměli ve velice malém množství vyrobit pouze ve velmi výkonných urychlovačích. Částice antihmoty nejsou v našem vesmíru obecně nikdy příliš častým hostem, a navíc okamžitě, jakmile se objeví, anihilují s nějakou obvyklou hmotnou částicí. 

V tomto případě se v rámci relativně běžné bouřky objevují nejen pozitrony, ale navíc samo doprovodné elektrické pole blesku je údajně podivně přepólováno. Zprávu přinesl web časopisu Science News.