Plachetnice vypluje do vesmíru
LightSail-1 s rozvinutými plachtami v představě výtvarníka.Foto: Planetary Society, Rick Sternbach
LightSail-1 je dalším pokusem o vypuštění sluneční plachetnice. Ve vesmíru vyzkouší různé druhy manévrů, které jsou pro let tohoto typu vesmírných plavidel budoucnosti klíčové.
Sluneční plachetnice je dávným snem konstruktérů. Jde o kosmickou loď, která je poháněna tlakem dopadajícího slunečního či jiného světelného záření. Přestože všechny dosavadní pokusy o kosmický let slunečních plachetnic selhaly, většinou ovšem kvůli chybě nosné rakety, je další let je plánován už na konec příštího roku.
Plachetnice LightSail-1 se připravuje za účasti odborníků z The Planetary Society, Ruské akademie věd a organizace Cosmos Studios, kterou vede Ann Druyan, vdova po významném astrofyzikovi Carlu Saganovi.
LightSail-1 po otevření slunečních panelů a před rozvinutím plachet.Foto: Planetary Society
A jak bude let plachetnice LightSail-1 vypadat? Klasická nosná raketa na chemické palivo vynese složenou plachetnici do výše 800 kilometrů. Složené díly plachetnice budou vyneseny v podobě tří standardizovaných krychlových družicových těles, tzv. Cubesatů, které jsou navzájem spojeny. V jedné krychli bude centrální těleso s komunikační a řídící elektronikou, ve dvou zbývajících čtyři trojúhelníkové díly plachty. Plachta je tradičně vyrobena z pohliníkované plastické fólie, mylaru, a má mít plochu 32 metrů čtverečních . Na oběžné dráze se tato plachta roztáhne a začne družici udělovat sice malé, ale vytrvalé a dlouhodobé urychlení. Sluneční plachetnice sice nabírají rychlost pomalu, ale nepotřebují žádné palivo. Účelem letu bude zkouška všech systémů tohoto typu kosmické lodi, zejména se budou zkoušet různé druhy manévrů. Řízení sluneční plachetnice pomocí natáčení plachty je samozřejmě složitější, než řízení námořních plachetnic.
Teoretické možnosti sestavení plachet. Dole koncepce sluneční plachetnice NASA.Foto: NASA/JPL
The Planetary Society se nehodlá spokojit jen s touto pokusnou plachetnicí. Následovnice první plachetnice odletí podle plánů mnohem dál od Země. Dvojka ponese vědecké přístroje a bude pracovat po dobu několika měsíců. Trojka poslouží jako dlouhodobá stanice včasného varování před slunečními erupcemi. Její plachta bude mít mít úhlopříčku asi 18 metrů a loď bude zakotvena v tzv. Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem ve vzdálenosti téměř jeden a půl milionu kilometrů od Země. U LightSail-1 bude na jeden metr čtvereční plochy plachty připadat asi 140 gramů hmotnosti lodi, a to s ohledem na tlak slunečního záření v okolí Země nedává velké možnosti urychlení. Pro budoucí meziplanetární výpravy však konstruktéři počítají s plachtami o průměrech stovek metrů až kilometrů.
