Génius Nikola Tesla (2.)

Teslův transformátorFoto: Arne Groh, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Od radiotechniky k bezdrátovému přenosu energie
Kolem zakladatele moderní elektrotechniky a radiotechniky se vytvořila řada mýtů, stal se "vzorem" tzv. šíleného vědce. Částečně je to důsledek inovativnosti jeho myšlenek, které v mnoha ohledech předstihly svou dobu.

První část: Počátky bádání a střídavý proud 

Motto:
Naše silné a slabé stránky jsou od sebe neoddělitelné stejně jako síla a hmota. Když je od sebe chceme oddělit, člověk přestává být člověkem. (Nikola Tesla) 

Po období tzv. války proudů Nikola Tesla obrátil svou pozornost k další oblasti - k vývoji vysokonapěťové, vysokofrekvenční a bezdrátové techniky, a tedy vlastně už k technice radiové. V řadě případů položil základy všech hlavních postupů a předběhl svou dobu, např. pokusně přenášel bezdrátové signály už 2 roky před prvními experimenty Marconiho (1893), později s jejich pomocí řídil na dálku mj. pokusný malý člun v bazénu (1898). Navrhl také základní schéma radaru (1917) a v rámci experimentů s katodovými trubicemi se přiblížil objevu paprsků X, tedy rentgenového záření. Dodnes má v oboru vysokofrekvenční techniky základní význam jeho transformátor bez železného jádra, tzv. Tesla coil (1891). I dnes je mj. součástí televizních a radiových přijímačů. 

WREL (Wireless Resonant Energy Link) - technologie pro bezdrátový přenos elektrické energieFoto:  Intel Labs Seattle

Mág a šílený vědec 

Tesla se ale také často upínal k poněkud samoúčelným a pouze vnějškově efektním experimentům. Jmenujme desítky metrů dlouhé umělé bleskové výboje doprovázené hřměním a místními seismickými otřesy, které mj. sloužily jako "vzor" typu tzv. šílených vědců v prvních němých filmech. Využíval i různé elektromechanické rezonátory. 

Tesla také věřil některým příliš chimérickým projektům a poskytoval tisku prohlášení bez ověřených faktů. To lze říct o tzv. telegeodynamika, řízení počasí, o "paprsku smrti", což nebyl laser ani elektromagnetický puls, ale spíše návrh na zbraň založenou na koncentrovaném svazku nabitých částic. Někdy značně přecenil své síly a možnosti daných přístrojů, zde je dobrým příkladem Wardenclyffská věž a další podobné pokusy o přenos energie na dálku. Ten ale není efektivně vyřešen ani dnes ve věku mikrovln. (V srpnu roku 2008 oznámila firma Intel, že se jí na některé Teslovy patenty povedlo navázat a pomocí technologie WREL (Wireless Resonant Energy Link) bezdrátově přenesla na vzdálenost několika decimetrů 75 % výkonu. Tento druh přenosu je možný pouze na velmi malou vzdálenost.) 

Wardenclyffská věžFoto:  public domain

Mytologie a realita 

Teslovo "bezdrátové období" dalo vzniknout rozsáhlé a pestré spekulativní mytologii a až romantickému kultu kolem jeho osoby. Na intenzitě získávají v posledních 20 letech. Na internetu najdete řadu divokých interpretací a různých zveličení Teslovy činnosti, jejich autory jsou často lidé bez adekvátních fyzikálních či technických znalostí. Jisté však je, že Tesla byl nesmírně tvůrčí, originální, činorodý a také asketický člověk, který podal asi 220 patentů z nejrůznějších oborů, nejen v rámci elektřiny a magnetismu. (Uvádí se, že podal dokonce 700 patentů, tato informace ale není potvrzena.) Své práci obětoval osobní život i peníze, kterých nevydělal málo. Měl velmi svéráznou povahu, nedal dopustit na svou tvůrčí metodu a nezávislost a šel tvrdě a vytrvale za svým cílem. Tím bylo poznání a využití sil přírody pro blaho lidstva. 

V roce Teslovy smrti (1943) mu byl konečně soudně přiznán status "vynálezce rozhlasového vysílání". V řadě učebnic je ale dodnes za vynálezce bezdrátové signalizace považován Guglielmo Marconi, nikoliv Nikola Tesla.