8. září  2010  rubrika: Technologie

Čína - hlubokomořská velmoc

Čínská hubinná pilotovaná ponorka Jiaolong - Foto:  China Daily

Čínská hubinná pilotovaná ponorka JiaolongFoto:  China Daily

Nová čínská hlubinná ponorka dosáhne hloubky až 7000 metrů. V oboru pilotovaných ponorek v současnosti nemá konkurenci. Hlavním cílem ponorky bude hledání nalezišť vzácných kovů a zásobníků metanového ledu.  

Energetické a surovinové nároky čínského průmyslu stále rostou. To přimělo ekonomicky expandující zemi ke hledání nových zdrojů surovin i pod hladinou oceánu. Čína vyvinula hlubokomořskou výzkumnou ponorku a staví také velkou pobřežní základnu, která této ponorce bude poskytovat technickou podporu. Čína se tak připojila ke stávajícím "podmořským velmocem", jakými jsou USA, Francie, Japonsko a Rusko. 

Čínská hlubinná ponorka se jmenuje Jiaolong (VIDEO) podle mýtického vodního draka. Za účasti tříčlenné posádky už v Jihočínském moři uskutečnila 17 ponorů, nejhlouběji se zatím ponořila za hranici 3700 metrů. Čína se tak stala teprve pátou zemí, která úspěšně vyslala své ponorné plavidlo s lidskou posádkou do hloubky pod 3 500 metrů. Ponorka Jiaolong je přes 8 metrů dlouhá, váží asi 22 tun a je zkonstruována pro ponory až do hloubky 7000 metrů. V současnosti nejsou v činnosti speciální batyskafy, které by se uměly ponořit ještě hlouběji. V oboru pilotovaných ponorek nemá tato ponorka konkurenci. Srovnatelná japonská ponorka Shinkai má dostup jen 6500 metrů. Na jaře tohoto roku agentury přinesly symbolickou fotografii, na níž robotická ruka čínské ponorky pokládá na dno moře státní vlajku a symbol mytického dračího paláce. 

Robotická ruka čínské ponorky pokládá na dno moře státní vlajku. - Foto:  Xinhua

Robotická ruka čínské ponorky pokládá na dno moře státní vlajku.Foto:  Xinhua

Ponorka bude mít své zázemi v základně, která je budována na ploše 26 hektarů poblíž pobřežního města Qingdao v provincii Shandong. Hlavním cílem čínského podmořského výzkumu budou bohatá naleziště vzácných kovů a také přírodní zásobníky speciální energetické uhlovodíkové suroviny. Touto surovinou je tzv. metanový led neboli hydratovaný metan. Složením je to vlastně běžný metan, který je ale chemickými vazbami uvězněn v krystalové struktuře vody. Tak vzniká zvláštní pevná látka, která hoří a v některých případech i vybuchuje. Mimojiné mohla být také příčinou výbuchů některých podmořských těžebních ropných plošin. Většina hledaných surovin je podle geologů obsažena ve svrchních vrstvách mořského dna, které se nalézá v hloubkách od 4 do 6 kilometrů. 

Projekt ponorky Jiaolong vznikl už v roce 2002 a na její konstrukci se podílelo více než 100 čínských firem. Čínští odborníci přiznávají, že až do této doby neměli v podstatě žádné zkušenosti s podmořským výzkumem. Proto museli při konstrukci ponorky překonat řadu překážek. 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus