Nejsilnější optický mikroskop

A: Blu-Ray disk nasnímaný mikrosférickými superčočkami (MS). Linie široké 100 nm (vlevo, obrázek ze skenovacího el. mikroskopu, SEM) jsou napravo opticky zvětšeny pomocí MS. B: hvězdicovitá struktura Blu-Ray, zvětšení SEM je 500 nm; opticky pak na 5 μm. - Foto:  University of Manchester,  Li,  Wang

A: Blu-Ray disk nasnímaný mikrosférickými superčočkami (MS). Linie široké 100 nm (vlevo, obrázek ze skenovacího el. mikroskopu, SEM) jsou napravo opticky zvětšeny pomocí MS. B: hvězdicovitá struktura Blu-Ray, zvětšení SEM je 500 nm; opticky pak na 5 μm.Foto:  University of Manchester, Li, Wang

Vědci z britské Univerzity v Manchesteru vyvinuli výkonný optický mikroskop, kterým mohou vidět i detaily uvnitř živých virů a molekul DNA.

Běžná optická mikroskopie má určitou dolní mez rozlišovací schopnosti, která je dána vlnovou délkou viditelného světla. Vědci Li a Wang z britské Univerzity v Manchesteru se k této hranici přiblížili pomocí speciálního triku s tzv. mikrosférickými superčočkami a tuto hranici dokonce překročili. Běžný optický mikroskop může zobrazit detaily až do velikosti jednoho mikrometru, tedy jedné miliontiny metru. Pokud jsme se chtěli podívat na ještě větší detaily z oblasti nanorozměrů, bylo nutné zvolit mikroskop na zcela jiné bázi – např. skenovací elektronový mikroskop. Využitelnost takových přístrojů je ale v oblasti medicíny a biomateriálu poměrně omezená, navíc jsou jejich metody občas agresivní a mění pozorovaný objekt. Pokud například elektronovým mikroskopem pozorujeme buňku, je vidět jen její povrch, živé viry nelze „v akci“ pozorovat vůbec. 

Zmíněné mikrosférické superčočky, které posunuly hranice optické mikroskopie, měří několik mikrometrů a jsou vytvořeny z oxidu křemičitého. Tyto superčočky nejprve zvětší detail vzorku umístěného na mikroskopické destičce, které se superčočky přímo dotýkají. Vytvoří se tak poněkud větší virtuální obraz vzorku. Ten je pak už normálně zvětšen optickým mikroskopem, který se zaostřuje do oblasti ležící pod povrchem objektu. 

Běžná mikroskopie má absolutní limit zobrazení někde kolem 200 nm, nový přístroj jde až do oblasti okolo 50 nm. Tento limit nemusí být konečný, podle autorů nové metody bude takto možné pozorovat ještě menší detaily. 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace