Budou mít počítače lidské smysly?

Oko, ilustrační foto - Foto: Jesse Therrien, Stock Exchange

Oko, ilustrační fotoFoto: Jesse Therrien, Stock Exchange

Firma IBM každoročně vyhlašuje seznam pěti nejdůležitějších technologických inovací, které by se mohly objevit během příštích pěti let. Společným jmenovatelem inovací, které letos předpovídá, je propojení světa počítačů a strojových analogií pěti lidských smyslů.

Sama firma IBM patří mezi lídry technologického vývoje ve světě, vlastně tak můžeme nepřímo nahlédnout i do jejího vlastního vývojového programu. Co nám tedy její experti slibují? 

Počítač, který bude umět “obsluhovat” zmíněné smysly, bude mít především kognitivní schopnosti, bude se umět učit. Dnes počítače zvládají stále jen to, co je v nich naprogramováno a nic víc. Ke slovu se dostanou principy samoučení a adaptace. Aby se ale počítač mohl učit, potřebuje přísun údajů o vnějším fyzickém světě. Ten mu obstarají strojové smysly. 

První z nich, analogie hmatu, vypadá snad nejpodivněji. Přes dotykový displej mobilního telefonu totiž budeme moci na dálku nahmatat konzistenci a povrchovou texturu různých materiálů. Tuto vlastnost využijeme např. při nákupu textilních výrobků. Pocit hmatu bude zprostředkován speciálním typem vibrací na povrchu displeje. 

Druhým smyslem bude zrak, jedná se o optické rozeznávání vzorů a tvarů, např. lidských obličejů. Obecně vzato bude kognitivně vizuální počítač rozumět tomu, co vidí, a zachytí přesně to, co je pro přesný účel nebo pro daný kontext důležité. Např. zaregistruje odchylky od normálu, souvislosti a korelace nebo různé anomálie. To bude možné využít např. v medicíně při odhalování patologických změn v těle člověka. 

Třetí smysl, počítačový sluch, bude založen na rozeznávání zvukových vzorců ve všech zvucích, ve kterých můžeme očekávat nějaké riziko či selhání. Škála takových zvuků je velmi široká - od pláče nemluvňat až po zvukovou diagnostiku stavu staveb a odhalování vad v materiálech. 

Počítačový smysl chuti za nás bude řešit, co máme jíst – určí, co je pro nás chutné a zároveň i vhodné z hlediska výživy. Bude to řešit přímo na molekulární úrovni ingrediencí obsažených v jídle, a to dokonce včetně praktické přípravy jídel. Umělý čichový smysl zase bude řešit podobné úkoly pro těkající látky, které se nacházejí v životním prostředí. 

Bude zajímavé sledovat, které předpovědi se splní, a které ne. V minulosti se totiž v tomto ohledu firmě IBM nedařilo vždycky stejně. 

Zdroje: IBM, Popular Science 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace